Doktor, rektor, vektor, kvestor: jak se v tom vyznat

Střední školu řídí ředitel. Vysoká škola je ale přece jen větší a složitější instituce, a proto se na ní setkáte se spoustou funkcí, které si zpočátku nebudete moci zapamatovat. Přesto se často hodí vědět, kdo má co na VŠE na starosti. V čele vysoké školy stojí rektor. Ten školu zastupuje a rozhoduje ve všech důležitých věcech, které se týkají celé školy. Rektora volí na tři roky Akademický senát školy. Podobně je to i s fakultami. Jejich šéfové se nazývají děkani.

Střední školu řídí ředitel. Vysoká škola je ale přece jen větší a složitější instituce, a proto se na ní setkáte se spoustou funkcí, které si zpočátku nebudete moci zapamatovat. Přesto se často hodí vědět, kdo má co na VŠE na starosti.

V čele vysoké školy stojí rektor. Ten školu zastupuje a rozhoduje ve všech důležitých věcech, které se týkají celé školy. Rektora volí na tři roky Akademický senát školy. Rektor sestavuje na začátku svého volebního období takzvané vedení školy, do kterého si vybírá několik spolupracovníků, kterým se říká prorektoři. Současná rektorka Jaroslava Durčáková jich má pět. Její volební období však již koncem tohoto roku končí a již na podzim proto bude Akademický senát vybírat rektora nového.

Podobně je to i s fakultami. Jejich šéfové se nazývají děkani a do vedení fakulty si vybírají několik proděkanů. Každá fakulta má stejně jako celá VŠE svoje vedení, akademický senát i vědeckou radu.

Akademický senát VŠE připomíná parlament. Volí ho členové akademické obce, což jsou učitelé a studenti. Kromě volby rektora celoškolský senát schvaluje také rozpočet školy a další důležité předpisy, jako je například studijní řád, ale má vliv také na pravidla pro přidělování kolejí. Senátoři také schvalují členy Vědecké rady školy, jejichž jmenování nebo odvolání navrhuje rektorka. Podobně fungují i fakultní senáty.

Každý student může využít svého volebního práva a volit do fakultního i celoškolského (velkého) senátu. Studenti volí do všech senátů zvlášť své zástupce a učitelé zase vybírají ze svých řad. To, jak senáty pracují, se člověk dočte na jejich webových stránkách, kde jsou k nalezení seznamy členů i zápisy z jednotlivých jednání.

Pod senáty pracuje také disciplinární komise, ke které se může dostat každý, kdo spáchal nějaký přestupek. Některé fakulty na svých stránkách varují, že takovým přestupkem je například opisování při zkouškách nebo kopírování cizích textů v seminárních nebo diplomových pracích. Za takové prohřešky hrozí studentům až vyloučení ze studia.

Na VŠE jsou ale i další osoby a funkce se „záhadnými jmény“. Dalo by se říct, že nejmocnějším člověkem na škole je kvestor. Ten má na starosti hospodaření a majetek VŠE a vůbec se stará o provoz této instituce. Kdybychom použili přirovnání z filmové branže, tak kvestor by byl vlastně producent.

Dalším záhadným slovem je pedel. Pedel nemá na rozdíl od kvestora téměř žádnou moc. Objevuje se však při všech promocích a slavnostních shromážděních školy a poznáte ho podle toho, že třímá školní žezlo. Pedel dříve býval něco jako školník vysoké školy a podle tajných informací je nyní pedelem řidič rektorky.

Kromě slov jako rektor, děkan, kvestor či pedel se na vysoké škole daleko více používají další „cizí“ slova – tituly. Profesor na rozdíl od střední školy není každý učitel. Profesoři jsou nejvyšší šarže mezi pedagogy. Profesor je pedagogický titul a k jeho získání musí člověk projít dlouhou učitelskou dráhu. Nižší „hodnost“ mají docenti.

Učitelům, kteří nejsou profesoři ani docenti, se říká většinou „odborný asistent“, ale oslovit je můžete také podle jejich akademického titulu (inženýr nebo doktor). Ne všichni učitelé jsou sice hákliví na to, jak je oslovíte, ale správné používání titulů patří k „dobrým mravům“, a je proto docela vhodné si tituly i jména svých vyučujících správně zapamatovat.