Kdo chtěl shlédnout poutavě natočený film o krizových chvílích české demokracie nebo kdo měl zájem slyšet názory odborníků a zkušenosti lidí „od fochu“, ten měl příležitost ve středu 12. listopadu, kdy Studentský list spolupořádal akci zaměřenou na rozvoj veřejné debaty o temnějších stránkách nedávné historie moderního českého státu.
Kdo chtěl shlédnout poutavě natočený film o krizových chvílích české demokracie nebo kdo měl zájem slyšet názory odborníků a zkušenosti lidí „od fochu“, ten měl příležitost ve středu 12. listopadu, kdy Studentský list spolupořádal akci zaměřenou na rozvoj veřejné debaty o temnějších stránkách nedávné historie moderního českého státu.
Happening se udál pod taktovkou studentské iniciativy Inventura demokracie, která organizovala cyklus projekcí a debat o polistopadové politice k 19. výročí sametové revoluce. Středeční večer se především zaobíral tématem vysoce kontroverzní opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS z roku 1998 a to skrze film Tomáše Kudrny Vládneme, nerušit!. Ten vznikl na základě stejnojmenné knihy investigativního novináře Respektu a „snad největšího specialisty na politické poměry doby opoziční smlouvy, Erika Taberyho,“ jak uvádí snímek.
Po skončení dokumentu, hodinu dlouhé přehledné analýzy známých i méně známých politických vztahů a tlaků, se slova chopil moderátor, který řídil diskusi mezi přeplněnou místností, kde se mohlo shromáždit zhruba 150 lidí, a pěti hosty, mezi něž patřili Jan Kubice, bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizování zločinu, jeho náměstek Hynek Vlas, Jaroslav Spurný, novinář Respektu, Jaromír Jirsa, prezident soudcovské unie a Tomáš Lebeda, politolog.
Debata se točila kolem témat transparentnosti politiky, vlivu exekutivy na policii a justici či role médií jako hlídače demokracie. Dotazů padalo více, než kolik se za dvě a čtvrt hodiny stačilo zodpovědět. Jan Kubice se však nevyhnul otázce ohledně načasování výstupu s předběžnými výsledky tzv. Kubiceho zprávy, zástupce soudní moci odpovídal na otázku, zda-li soudy mají či ne dostatek nezávislosti a Tomáš Lebeda na problém selhání politických elit navrhl řešení, že cíl je to sice dlouhodobý, ale nezbývá než „být aktivními občany“, a dodal s připomínkou k 17. listopadu 1989, že „je to hodně na mladých lidech.“
Byli jste na debatě? Zaujalo Vás něco?
