Sedláčkův pohled na ekonomii přes filosofii a historii

Sedláčkův pohled na ekonomii přes filosofii a historii

„Nebude dobrým ekonomem, kdo je jenom ekonomem.“ Biblická podobenství
se realitě přibližují více než zavedené rovnice a křivky. Tyto myšlenky
hlásá hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček ve své knize
Ekonomie dobra a zla: Po stopách lidského tázání od Gilgameše po
finanční krizi.

Pokud bych měla knihu označit jednoduchým přívlastkem, napadá mne
„slovník filosofické ekonomie“. Samozřejmě, předpokládá povědomí
o průkopnících ekonomické vědy a základní znalosti makro
i mikroekonomie, s klasickou učebnicí vysokých škol však příliš
společného nemá. V první řadě nepoučuje, ale klade otázky. Vyvrací
vedené teorie, vybízí k pokoře, nabádá čtenáře, aby se na ekonomickou
realitu nedívali očima matematika, ale básníka. Namísto definic a grafů
naznačuje cestičku, jak lze celý systém pochopit a nezbortit. Kromě
vlastních poznatků pracuje autor s díly jednotlivých historických epoch,
obrací se k významným filosofům, snaží se v jejich myšlenkách najít
ekonomický úhel uvažování a zároveň paralely se současností. Pro
snazší porozumění celou knihu hojně prokládá úryvky citovaných děl.
Začínáme u bájných Sumerů, hebrejských Židů, posouváme se do antiky,
přes křesťanství, Jana Ámose Komenského, racionalistického Descartese až
k Adamu Smithovi.

Sedláček vysvětluje specifika jednotlivých systémů, pro zachování
neustálé konfrontace využívá princip redundance, kdy odkazuje k již
nastoleným otázkám. Jak napovídá název, hlavním tématem
filosoficky-historického exkurzu je tázání se, zda se dobro vyplácí. Smí
se člověk na případnou utilitu ohlížet, má právo kráčet pouze za ní,
upřednostňovat blaho celku nebo se k výsledku stavět lhostejně, ať je
jakýkoliv? Otázkám týkajícím se motivů a morálky se Sedláček věnuje
poměrně obšírně. Z jakého důvodu člověk nahradil otázku Proč
otázkou Jak, autor vysvětlit nedokáže, nezodpovězených zůstává i řada
dalších témat. Je snaha vymýtit zlo tou nejlepší, nebo se vyplatí
„zapřáhnout čerta do pluhu“ a pak sklízet pozitivní „vedlejší
produkt“ tohoto zla? A nebo raději nechat zlo volně bujet, protože pak
bude jeho přínos maximální? Protože „i ten nejhorší z celého
zástupu pomáhá ekonomickému vzestupu“, tvrdí Mandeville ve
své bajce.

V závěrečné kapitole Sedláček přivádí čtenáře do současné
hospodářské reality a otevírá otázku, zda i krize coby zlo může
přinést užitek. Vedle toho se zamýšlí nad ekonomií jako vědou a nad
jejím vztahem k ostatním oborům. Sedláček se snaží poukázat na
nepřesnost striktních modelů, bojuje proti snaze „napasovat“ dynamickou
společnost do několika vzorců a grafů. „Dokonalé exaktní vzorce jako by
platily všude, jsou božsky nezávislé na času, prostoru, našich
emocích,“ píše autor. Má-li kniha nějaké nedostatky, tak snad ten, že
Sedláček z hlavní osy bádání příliš často odskakuje k jiným
morálně-ekonomickým otázkám. Ty však postrádají srovnání a hlubší
rozpracování a odvádějí pozornost od základní problematiky.

Kniha se tak stává spíše rozdrobenou, než celistvou, jak zřejmě
zamýšlel autor. Také bych od něj jako od ekonoma ocenila více vlastních
názorů, postřehů a faktických příkladů ze současnosti. Ty, především
v první části, silně ustupují myšlenkám historických osobností, které
by měly být spíše ilustrací než hlavním tématem. Autor navíc
„objevuje“ myšlenky a souvislosti, které formulují jiní ekonomové již
desítky let. A přestože Sedláček v knize vychází z poměrně velkého
množství pramenů, jména Friedrich Hayek, Ludwig von Mises nebo Murray
Rothbard, kteří se spolu s ekonomií zabývají i morálními otázkami, se
v seznamu citací objevují velmi zřídka nebo vůbec.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

patrik-velich-5sYslpb3Q8c-unsplash

Na VŠE začíná působit spolek Generation for Unity. Podpoří ukrajinské studenty

Organizace Generation for Ukraine, která nabízí rozvoj potenciálu ukrajinských studentů, začala působit na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Mladí Ukrajinci tak získají příležitost rozšířit svou komunitu a lépe se integrovat. Komunita ukrajinských studentek a studentů pod názvem Generation for Ukraine, zkráceně Gen4UA, působí už od roku 2023 na Univerzitě Karlově. Organizace si klade za cíl pomáhat...

učení, zkouška

Eat, Sleep, Study, Repeat: Jak se letos učit chytře, a ne dlouho!

První předtermíny zkoušek jsou už za rohem. Po semestru bohatém na státní svátky je tak čas začít přemýšlet, jak vše dohnat, nezbláznit se a ideálně zaskórovat lépe než na čtyřku. Přinášíme tipy jak pro studenty, kteří nemají problém s průběžnou přípravou, tak pro ty z vás, kteří spoléhají na „allnighters“ těsně před testy. Než se...

projekt, studenti, skupina

Vedlejšky na VŠE: Proč o Národohospodářskou fakultu není zájem, ale FPH praská ve švech?

O vedlejší specializace na Národohospodářské fakultě (NF) není zájem, kapacita je nevyužitá a v některých případech i zcela volná. Nejvyšší poptávku naopak eviduje Fakulta podnikohospodářská (FPH), kde se některé specializace zaplnily během chvíle. Vyplývá to z dat dostupných v informačním systému InSIS. Je nízký zájem o vedlejší specializace NF způsobený reputací fakulty nebo naopak jejich...

DSCF2650

Komentář: Kreditové poukázky jako brzda potenciálu. Proč studenti VŠE raději obětují jazyky i Erasmus?

Nejeden student VŠE se během studia setkal s problémem nedostatku kreditových poukázek a mnozí z nás se pravděpodobně nečekaně ocitli v situaci, kdy museli tento systém vysvětlovat kamarádům a známým z jiných univerzit. Tento unikátní systém Vysoké školy ekonomické, kde student za zapsané kredity „platí“ kreditovými poukázkami, může vypadat jako perfektní motivační faktor pro mladé...