Úsměv přes celý obličej nás přesvědčil, že jsme udělali dobře

Úsměv přes celý obličej nás přesvědčil, že jsme udělali dobře

O projektu Adopce na dálku jsme čtenáře informovali již v prosinci 2001 a v srpnu loňského roku. Adoptivní rodiče se najdou i v řadách studentů a učitelů VŠE. Požádali jsme je, aby nám napsali něco o sobě a svých dětech.

O projektu Adopce na dálku jsme čtenáře informovali již v prosinci 2001 a v srpnu loňského roku. Adoptivní rodiče se najdou i v řadách studentů a učitelů VŠE. Požádali jsme je, aby nám napsali něco o sobě a svých dětech.

Alena Motejzíková adoptovala Roberta v červnu 2001.. „Řekla jsem si, že 5000 korun ročně je částka, kterou mohu obětovat. A byl to svým způsobem i dárek pro mě k ukončení bakalářského studia. Chtěla jsem chlapečka. Robertova fotka a jeho obrovské smutné oči mě dostaly.“ Alena čekala na první dopis skoro rok, ale když jej držela v ruce, tak se prý rozplakala: „Píšeme si dvakrát, třikrát do roka, mám aktuální fotky. Máme dokonce stejné oblíbené jídlo – kari s rýží. Robert se dobře učí, baví ho zpívat a chtěl by být jednou knězem. Je mi jasné, že rozhodnutí se pro adopci na dálku není záležitost na rok na dva, ale třeba na 15 až 20 let, než dítě dostuduje a zařídí si vlastní život. Určitě bych se i kvůli tomu jednou chtěla podívat do Indie, ale spíš až bude Robert starší,“ plánuje Alena.

Milan Lisický a Bára Renová adoptovali společně dvaadvacetiletou muslimku Hanimah. Milan o adopci říká: „Vybrali jsme si záměrně dospělou slečnu, protože u malého dítěte by to byla mnohem větší odpovědnost. Takhle víme, že jí školné budeme platit dva, tři roky a pak, pokud budeme chtít a budeme po skončení VŠE ještě v kontaktu, můžeme si vybrat někoho jiného.“ Pokračuje Bára: „Hanimah má rodiče, několik sourozenců, je muslimka. Její rodina je velmi chudá, nemají vůbec nic. Bydlí v pronajatém „domě“ a otec prací na poli platí nájem a obživu a matka se stará o domácnost. Na fotce vypadala Hanimah jako sedřená třicetiletá žena a její oči byly strašně smutné. Ke všemu nám bylo jasné, že právě její věk by mohl být překážkou, aby jí někdo zaplatil školu. Byla v pátém ročníku střední školy a už jí chyběl pouze šestý. Rozhodli jsme se umožnit jí dokončení střední školy. Pak ať se sama rozhodne co dál. V létě jsme také dostali od sociální pracovnice dopis s vysvědčením z pátého ročníku a s fotkou, kde stála Hanimah ve školní uniformě, s taškou a s úsměvem přes celý obličej. To nám stačilo, abychom věděli, že jsme udělali správně.

Ireně Vítkové pomohla při rozhodování náhoda – nehoda. Náklady na nápravu škod dopravní nehody byly nižší než předpokládala, a tak se rozhodla zbylé peníze věnovat „uganďátku“ Bryanovi. „Problém nastal, když se o adopci dozvěděl táta. Neřekla jsem mu o tom, jemu charita nic moc neříká.“ Když se to Irenin otec dověděl, strašně prý zuřil a přestal jí posílat peníze. Irena měla před státnicemi a nemohla si dovolit hledat v té době práci. „Dojela jsem domů, vysvětlila mu, že si občas něco přivydělám a že se snažím posílat skutečně svoje peníze. Nakonec to pochopil a ještě mě do státnic podpořil. Ty jsem nakonec zvládla v pohodě, dnes si už vydělávám a jsem ráda, že můžu Bryana podporovat dál. V posledním dopise mi kreslil matraci. Byl hrozně nadšený z toho, že na ní může díky mé pomoci spát,“ svěřuje se Irena.

Adoptivním rodičem z řad učitelů je PhDr. Jaroslava Kernerová z katedry němčiny. „Snad nejhorší chvilku jsem zažila, když mi byl předložen tlustý šanon s fotkami dětí s tím, abych si některé vybrala. Bylo to pro mne velmi frustrující, rozhodnout se pro jedno jediné,“ vypráví dr. Kernerová. Nakonec vybrala dvanáctiletou dívku z Indie. Jmenuje se Amitha a má ještě tři sestřičky. Otec je plně invalidní a maminka těžce nemocná. Rodina živoří a dívky jsou podvyživené. „Amitha nemá žádné oblíbené jídlo. Jí vše. Nedávno jsme od ní dostali první dopis. Mimo jiné nám Amitha sděluje své studijní výsledky za první semestr. Když dcera uviděla její výsledek z matematiky 22 bodů z 50, pravila: Dobře jsi vybrala, je vidět, že patří k nám do rodiny. Ale ostatní výsledky má pěkné,“ dodává Jaroslava Kernerová.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

ChatGPT Image 21. 4. 2025 23_31_50

Levný Erasmus? Existuje! Vybrali jsme 33 míst, kam za ním.

Letenka ve výši tvé měsíční výplaty na brigádě, kolej dražší než průměrný nájem bytu v Praze a stipendium, co pokryje tak možná dva týdny v supermarketu. Vítej ve světě Erasmu, kde všichni mluví o životní zkušenosti, cestování a večírcích, ale málokdo přizná, že rozpočet studenta je často na úrovni instantní polívky. Znamená to, že si Erasmus...

dcc76da4-e6e4-47b0-81bc-04949e453b58

Milion dětí, nula kondomů, tuny dat: rozebrali jsme vztahy a sex na Erasmu

Studium v zahraničí – ať už je to Erasmus, nebo jiný výměnný pobyt – je pro většinu studentů jednou z nejlepších zkušeností v životě. Nové prostředí, lidé z různých koutů světa, nekonečné večírky, volnost…a ano, taky dost často zvýšená pravděpodobnost romantických a sexuálních zážitků. Když se ocitnete v novém prostředí obklopeni lidmi z celého světa,...

IMG_8384

Anna-Marie Horáková: Sbalit batoh a dát si pár měsíců off

Máte pocit, že je toho na vás hodně, že nestíháte školu, práci a své zájmy? Polemizujete o prodloužení studia? Nejste sami! Přesně tyto problémy řešila bývalá šéfredaktorka iListu a již absolventka FMV, Anna-Marie Horáková. Anička díky prodloužení svého studia o jeden semestr získala pár měsíců bez školy a závazků. Ideální čas na to sbalit batoh...

309274949_460680632760081_3165778759295296126_n

VŠE ví, že smích léčí: meme stránku teď spravuje rektorát

Mnozí z vás jste možná v loňském roce zachytili, že oblíbená stránka studentů na Facebooku, Vysoká škola MEMEkonomická spěje ke svému konci, nakolik se její dlouhodobý administrátor rozhodl najít za sebe náhradu. I když ho za sebe nakonec našel a stránka zůstala aktivní, situaci se brzy opět změní a hlavní role se ujme vedení školy....