Bankovním specialistou snadno a rychle!

19. 4. 2002 | | Kariéra

Na začátku července se na VŠE sešlo 51 studentů z Čech, Slovenska, Maďarska a Rakouska, aby se společně co nevíce dozvěděli o finančních službách, lidských zdrojích a sobě navzájem. Pod záštitou Erste Bank a Wirtschaftsuniversität Wien se totiž konala Erste Summer University Danubia 2001.

Na začátku července se na VŠE sešlo 51 studentů z Čech, Slovenska, Maďarska a Rakouska, aby se společně co nevíce dozvěděli o finančních službách, lidských zdrojích a sobě navzájem. Pod záštitou Erste Bank a Wirtschaftsuniversität Wien se totiž konala Erste Summer University Danubia 2001 a poprvé se do ní zapojila i naše “alma mater“, skrze nás 14 “statečných“, kteří si chtěli užít prázdnin a zároveň se i něco naučit.

Během tří týdnů jsme postupně projeli všechna hlavní města zúčastněných států. Vše začalo týdnem v Praze. Přednášky v angličtině týkající se bankovnictví byly pouze jednou částí programu, ten oficiální zahrnoval ještě mimo jiné prohlídku Pražské burzy nebo návštěvu centrály České Spořitelny, kde nám současnou situaci popsal při přátelském setkání generální ředitel ČS – Jack Stack. A program neoficiální? Tak jeho cíl je snad na všech letních universitách stejný. Co nejlíp se bavit a poznat spoustu nových lidí. A musím jenom konstatovat, že tato část programu se těšila největší oblibě a nebylo třeba nikoho dvakrát pobízet.

Bratislava byla nejkratším dílem seriálu, pouhé dva dny nám ovšem stačily na to nejdůležitější. Jediná větší výtka během celého kursu by směřovala právě k místním přednáškám bankovního marketingu, které by se náplní dali srovnat s naším základním kursem marketingu, ale aspoň jsme mohli úspěšně vstřebávat únavu z předchozích večerů.

Je to možná trochu zvláštní, ale snad ani na chvíli jsem si během celé doby nepřipadal jako v cizině. Ta podoba určitě není jen čistě náhodná a region s názvem Střední Evropa jen zeměpisným označením. Vždyť také Budapešť a Vídeň mají s Prahou mnoho společných rysů. V Maďarsku jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít všechny místní speciality. Překvapením bylo, že pod nápisem „guláš“ se skrývá spíše kulinářská pochutina podobná naší gulášové polévce, ovšem přeci jen o dost rozmanitější.

Závěrečný týden probíhal ve městě, které bylo mozkem celé akce, ve Vídni. Snad ani netřeba popisovat Schönbrunn, Hofburg nebo Belveder, většině z nás jsou tato místa stejně známá, ať už ze školních lavic nebo z jedné z návštěv během posledních deseti let. Kategorický nesouhlas s Temelínem se pak jeví jako velká mediální bublina, která se týká především příhraničních oblastí. Opět jsme vyslechli uvítací slova, která nám moudře pravila, že vzdělávací část této akce je až na druhém místě a že jde především o tu část společenskou, těmito pokyny jsme se poté vzorně řídili celých sedm dní.

Na konci července jsme se rozloučili na slavnostním zakončení. Zjistili jsme, že ten předchozí mlhavý obraz o celé finanční skupině, který byl reprezentován především nespolehlivou Českou spořitelnou, nabyl mnohem ostřejších a přeci jen pozitivnějších barev a že tedy měla úspěch i ta studijní část. Je škoda, že opětovná účast už není pravděpodobně možná, ale za to se otevírá příští rok prostor všem vám ostatním.

Mohlo by tě zajímat: