U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Studenti už zase nekřičí ani nestojí u lavic. Zkouškové období je totiž dávno pryč, začal nový semestr a s ním tři měsíce příjemného studentského života.
U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Studenti už zase nekřičí ani nestojí u lavic. Zkouškové období je totiž dávno pryč, začal nový semestr a s ním tři měsíce příjemného studentského života.
Ovšem to platí pouze pro ty, kteří prošli sítem příjemných, nepříjemných, lidských i nelidských zkoušejících a dokázali se alespoň na těch pár týdnů naučit požadovaná skripta. Dnes už stejně nikdo téměř nic z toho, co se zkoušelo před pár týdny, neumí. Marshall-Lernerova podmínka i definice Lagrangeovy funkce upadly hluboko na skládku studentských vědomostí. Co na tom sejde. Klaus jistě také už neumí zderivovat Riemanův dvojitý integrál nebo odvodit dynamický spojitý model IS-LM.
Žižkovské hospůdky a kluby se s příchodem jara opět zaplní stálými zákazníky, číšníci opět nebudou stíhat na zahrádkách vyřizovat žádosti žíznivých hrdel a hladových žaludků přítomných návštěvníků a kuchaři připravovat lahodné pamlsky. Dívky opráší letní oblečení, sukýnky, přiléhavá trička a sluneční brýle a budou svými vnadami dráždit chlapce.
Těm, kteří období Temna nepřežili, také začíná nový život. Vytáhnou sešity ze střední a začnou se připravovat k přijímacím zkouškám, znovu se naučí goniometrické funkce a geometrické řady nebo rezignují a začnou hledat práci.
Všichni ale mají něco společného. Všichni jsou zase o kousek starší. Před každým je jistě skvělá budoucnost, která je hodna toho, aby byla vychutnána a do poslední kapky prožita každá její chvíle.
