Buďte sebejistí, ale skromní zároveň
Kariéra, RozhovoryV rozhovoru s vedoucí psychologické poradny VŠE Evou Bedrnovou se
dozvíte, jak nejlépe napsat životopis, kolik si říct nástupní plat nebo
jestli jet sbírat jablka do Itálie.
Měl by si student během studia najít práci na poloviční
úvazek, aby si teoretické znalosti získané studiem doplnil o poznatky
z praxe? Od jakého ročníku je dobré skloubit školu a práci?
Nemyslím si, že by každý student měl hledat od prvního ročníku práci
na poloviční úvazek. Některým přece jen trvá adaptační proces na
vysokoškolské studium nějakou chvíli, takže se na něj potřebují více
soustředit. Na druhé straně někdy rodinné finance nejsou takové, aby
rodiče studenta zcela sponzorovali. Pak je namístě, aby si aspoň tu a tam
našel nějakou situační brigádu. Má to ale význam i proto, že pak lépe
zná praxi, je schopen řadu projektů, které v průběhu studia zpracovává
(včetně diplomky) řešit se znalostí věci a navíc získává kontakty,
které mu to usnadňují.
Které druhy prací jsou během studia pro studenta
nejlepší?
Jen zřídka se studenti dostanou k tomu, co vyžaduje vysokoškolskou
přípravu. Pak je například vhodné vyzkoušet si různé činnosti, aby
jednotlivci zjistili, který typ práce jim bude vyhovovat po ukončení studia.
To se týká zejména asistentských funkcí v rámci oboru, ale lze volit
i další různé činnosti z oblasti schopností, které případně studenti
mají více rozvinuté.
Jak přínosné jsou předešlé pracovní zkušenosti uvedené
v životopise při přijímacím pohovoru?
Pracovní činnosti uvedené v životopise určitě zlepšují šanci na
přijetí do práce, lépe pak když jsou to zkušenosti přímo v rámci
oboru. Záleží však na celkovém komplexním dojmu o studentovi, zkušenosti
by měly být uvěřitelné a nepřikrášlované. Ale pozor, nekvalitní
personalisté je nemusí umět správně vyhodnotit.
Jakých chyb v životopise se lidé nejčastěji
dopouštějí?
Nejčastějšími chybami bývá absence strukturovanosti, uvádění
nepravdivých, přikrášlených nebo příliš osobních údajů, přílišná
délka či naopak stručnost.
Kdybyste měla uchazeči o práci poradit pět nejdůležitějších
věcí pro úspěch u pohovoru, které by to byly?
Velmi dobré sebepoznání, správná volba zaměstnavatele, přiměřené
(tj. nikoli příliš skromné, ale ani příliš „přezdobené“)
vystupování, dobrá shoda mezi životopisem a vlastním vystupováním,
celkové příznivé vyznění z hlediska vnějších i vnitřních
charakteristik (od písemných materiálů přes kulturní zjev a vystupování,
až po vyváženou sebejistotu a skromnost).
Jak by měl absolvent VŠE při pohovoru zodpovědět otázku:
„A jaký byste si představoval nástupní plat?“ Liší se to podle
fakult? Existuje statistika průměrných nástupních platů absolventů
jednotlivých fakult?
Pokud jde o platové podmínky je dobré nechat zaměstnavatele navrhnout
nějakou sumu a k tomu je třeba znát situaci v resortech i oborech. Od nás
je nejlépe ceněna informatika a pak je to otázka typu institucí.
Nadnárodní, poradenské a auditorské podniky platí více, avšak obvykle
bývá nástupní plat kolem 20 000 korun. Statistiky neznám, ale měli by je
znát uchazeči. Neměli by se nechat opít rohlíkem, ale zároveň by neměli
mít ani přehnané požadavky. Důležitý bývá i další vývoj platů,
zejména ve vztahu k časovým podmínkám.
Jak hodnotíte rozhodnutí mnoha studentů naší školy strávit
léto v zaměstnání typu: číšník, pomocník na farmě, au pair, pokojská
či plavčík? Proč si leckdy nositelé akademického titulu vybírají tyto
nekvalifikované práce?
Pokud studenti jezdí do ciziny pracovat v méně kvalifikovaných
profesích za nižší platové ohodnocení, bývá to obvykle tam, kde jde
o styk s lidmi, a tudíž souběžnou jazykovou praxi. Mělo by se to týkat
spíše situace před absolvováním nebo prodloužených prázdnin chvíli po
promoci. Vhodnější by ale bylo najít si práci v oboru. Háček bývá
v menší jazykové vybavenosti. Pokud jde o její získání, měla by málo
kvalifikovaná práce být po získání titulu spíše výjimkou a dočasnou
záležitostí. Mezi přínosy patří: prodloužené mládí, nezávazné
cestování – vydělané peníze obvykle putují na cesty po skončení
pracovního úvazku, také již zmíněná jazyková praxe, poznání různých
zemí a lidí v nich.
Doporučujete takovouto pracovní zkušenost uvádět
v životopise?
Určitě se hodí uvádět práce s mládeží a jinak bych to v CV
„odbyla“ průběžnými brigádami v zahraničí z důvodů jazykové
praxe a poznání různých zemí. Dále bych to nerozepisovala – pak už to
záleží na tom, jak to uplatnit v přijímacím pohovoru. Někde to může
skórovat (zejména pokud jde o podobnou branži nebo praktickou orientaci),
jinde by to mohlo vadit, ale záleží na podniku a na kulturnosti sdělení
této informace.
Nahrávání ...
