O lůžka na kolejích se bojuje. Vítězi se stávají studenti, kteří
bydlí daleko, a nezanedbávají své studijní povinnosti. To, na jakém bloku
ale skončí, ovlivňuje tzv. studijní stáří.
Systém přidělování kolejí se řídí dvěma základními kritérii –
dojezdovou vzdáleností a studijními výsledky reprezentovanými využitými
kredity. Protože každoročně zájem o studentské bydlení převyšuje
nabídku, nedostane koleje každý, kdo si o ně požádá. Výhodu však mají
ti, co studují bez ztráty kreditů a bydlí nad 120 kilometrů od Prahy.
Podrobněji popisují postup bodového hodnocení webové stránky Správy
účelových zařízení (SÚZ). Student, který chce bydlet na koleji, tak
musí přeskočit určitou bodovou hranici. „Bydlet by měli studenti, kteří
nemohou dojíždět denně a kteří, pilně plní své studijní povinnosti,“
domnívá se Eliška Šemnická, členka Kolejní rady Blanice. Přehoupnutí se
do skupiny bydlících studentů však může zajistit jedině velká
vzdálenost bydliště od Prahy nebo dobré studijní výsledky. Většina
uchazečů si z kritéria vzdálenosti odnáší plný počet bodů, tj.
dvanáct. Z toho vyplývá, že nakonec rozhodují zejména prospěchové body.
„Kdo nezíská maximálních dvanáct bodů za dojezdovou vzdálenost,
nemůže získat kolej v řádném termínu,“ potvrzuje místopředseda
Centrální kolejní rady Michal Bobek.
Zvláštních výhod požívají nastupující prváci. Stačí jim bydlet
přibližně šedesát kilometrů od Prahy. Body za dojezdovou vzdálenost se
jim totiž zdvojnásobují. Student by se tak měl snažit zbytečně neztrácet
kredity. Druhé kritérium totiž tvoří poměr získaných k použitým
kreditům. „Pokud jde o to, kolik kreditů může člověk ztratit, aby kolej
získal, je to závislé podle ročníku. Čím je člověk mladší, tím si
nemůže dovolit ztratit mnoho kreditů. Student prvního ročníku maximálně
dva kredity, čtvrťák přibližně osm,“ popisuje Bobek. Naráží tak na
to, že pokud někdo nějaký kredit ztratil, je počet použitých kreditů
vyšší, než počet získaných. Dochází tak k zmenšení čísla, protože
se použité kredity nachází ve jmenovateli zlomku.
„V kriteriích nalezneme ještě koeficient ki, který slouží jako
vyrovnávací multiplikátor, který porovnává výsledky napříč ročníky a
vypočítává pravděpodobnou náročnost a tím tedy zvýhodnění,“
zjednodušuje místopředseda. Takto získané číslo se ještě dělí stem a
potom se přičítá k celkové hodnotě bodů. „Tyto body nejsou základem
pro to, jakou člověk dostane kolej. To se řídí úplně jinými pravidly
zejména „studijním stářím“, zdůrazňuje Bobek. Poukazuje tak na to,
že bodové hodnocení podle pravidel SÚZ je zcela oddělenou částí
v celém procesu přidělování kolejí. Nemá tedy vliv na to, na jakém
bloku se student nakonec zabydlí.
Letošní bodovou hranici představuje 12,00968 bodů. Oproti loňsku je
vyšší. Způsobila to rekonstrukce bloku Jarova I. E, která snížila
kapacitu o tři sta míst. Uchazeči, kteří se svou žádostí neuspěli,
mají možnost podávat žádosti o přezkoumání. Podle uvolněných míst na
kolejích se pak bude jejich žádostem postupně vyhovovat v jednotlivých
odvolacích kolech. Ta budou probíhat, dokud se kapacita kolejí úplně
nevyčerpá.
