Studium na zahraniční škole. Co všechno tomu předchází, co musíte vyplnit, zařídit a podstoupit? Cesta je spletitá, ale cíl lákavý. Půlrok strávený v cizině.
„Mého kamaráda se ptali, jestli si umí vyprat košili.“ „Jdeš taky na pohovor?“ „Už jsi byl uvnitř?“ „Jaký to bylo?“ „Loni chtěli vědět, co na to říká můj přítel.“ „Mluvili celou dobu anglicky?“ „Připravovala jsi se?“
To jsou otázky, které můžete zaslechnout při druhém kole výběru studentů na studium do zahraničních škol. Co všechno tomu předchází, co musíte vyplnit, zařídit a podstoupit? Cesta je spletitá, ale cíl lákavý. Půlrok strávený v cizině.
První setkání
Jídelna pro zaměstnance na VŠE je úplně přeplněná. Všechny židle jsou obsazené. Studenti se mačkají v uličkách, někteří ještě čekají před vchodem. Je úterý 30. 10. 2000 a v menze se koná informativní schůzka pro ty, kteří mají zájem studovat v zahraničí.
Všichni jsou netrpěliví, vytahují papíry a tužky na poznámky. Někdo přinesl brožury s názvem Možnosti studia v zahraničí ve školním roce 2001-2002. Po chvilce jsou rozebrané. Já jsem také jednu ukořistila. Letmo ji prohlížím. Jsou tam popsané zahraniční školy, v jakém jazyce se na nich studuje, kolik se nabízí míst, do kdy má být podána přihláška, z čeho je financováno stipendium a která osoba zajišťuje administraci.
Probíhá nezbytná zkouška mikrofonu. Jsou nám představování všichni zaměstnanci oddělení zahraničních styků (OZS) a další zúčastnění proděkani pro pedagogiku a zahraniční styky. Dozvídáme se o druzích studia, pravidlech konkurzu, výši stipendia. Také o činnosti Buddy systému a o tom, jak vyplnit přihlášku a co k ní všechno doložit. Na závěr našeho setkání vystupuje absolvent, který se studoval na Universitaet zu Koeln, a dělí se s námi o své zážitky.
Základem je vyplnit formulář
Jdu pro přihlášku do Nové budovy. Vyplnění není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Po osobních datech, údajích o studiu, o znalosti jazyka a zahraničních zkušenostech musím vypsat předměty, které chci na zahraniční škole studovat. Prohlížím internetové stránky hostitelské školy a vybírám z nabídky. Je jasné, že v příštím roce se může učit něco jiného, a tak je tento bod pouhou formalitou. V tiskopise následuje doporučení odborné katedry. Ve skutečnosti to znamená zajít za někým, kdo o mně napíše něco úžasného. Na naší škole je to trochu paradox. Nikdo z vyučujících mě nezná natolik dobře, aby věděl, jestli se opravdu na studium v cizině hodím. Je dobré zajít za někým, kdo má hodně titulů, nebo je vyhlášen tím, že píše všem dobrá doporučení.
K přihlášce musím přiložit historii studia, životopisy a motivační dopisy v češtině a v jazyce, ve kterém chci studovat. O historii žádám svou studijní referentku. Životopis je také vcelku jednoduchá záležitost. Ale motivační dopis. Co všechno mám napsat? Už na informativní schůzce nás upozorňovali na to, že nikoho neoslníme tím, že chceme lépe poznat zemi, její kulturu a jazyk.
Sedám si k počítači a píšu, že já jsem ta pravá, která má studovat v cizině – v Řecku. Nabyté znalosti a zkušenosti chci zužitkovat ve své diplomové práci i v praxi. Dokonce jsem Řecko několikrát navštívila a o nejnutnějších věcech se domluvím řecky.
Přihlášku musíme všichni odevzdat do 20.2.2001 do 11 hodin. Třikrát „poplivu“ pro štěstí moji složku a vkládám ji do krabice ve dveřích 272NB. Při pohledu na množství uchazečů se mi protáčí panenky a začínám pochybovat, jestli vůbec postoupím do druhého kola.
Sbírejte body
První kolo probíhá bez další účasti studentů. Podané přihlášky se obodují. Pro každé studijní místo na zahraniční škole postupují do druhého kola tři nejlepší.
Hodnotí se studijní výsledky, jazykové znalosti, absolvování odborných kurzů na VŠE v cizím jazyce a mezinárodní orientace. Tato kritéria ale nemají stejnou váhu.
Studijní výsledky jsou zváženy 50 procenty. Počet bodů je určen vzorcem 1/2 (3-studijní průměr) x 50. Maximální počet je 50 (za průměr 1,00), pak body klesají až na 0 při prospěchu 3,00.
Jazykové zkoušky a úspěšně absolvované odborné kurzy mají váhu 20%.Obě kritéria jsou ohodnocena 0 – 20 body. Například 20 bodů získáte za Všeobecnou státní zkoušku na výbornou, za zápočet ze tří odborných kurzů (např. AJ444, AJ 445, ROJ414, ROJ455, ROJ 474). Přičemž se hodnotí pouze jazyk, ve kterém hodláte studovat.
Za aktivní účast v Buddy systému (tzn. převzetí péče o alespoň jednoho přijíždějícího studenta ze zahraničí na VŠE) můžete dostat maximálně 10 bodů. Váha je 10%.
Visíme
Na nástěnce OZS se objevil seznam komisí. Jsou vytvořeny podle jazyka, úrovně studia a podobného zaměření škol. U každé je uvedeno datum konání interview a úspěšní uchazeči. Hledám školy, na které jsem se hlásila. Pod jednou z nich je mé jméno!
14. března, před druhou hodinou, jdu k zasedací místnosti.Před dveřmi už někdo stojí. Není kde si sednout. Nervózně po sobě pokukujeme. „Jdeš taky na pohovor?“ ptá se mě. Než stačím odpovědět otvírají se dveře. Vychází jedna z adeptek. Zakoulí očima a usměje se. Oba se k ní hrneme a snažíme se ji vyzpovídat. „Na co se tě ptali? Mluvili jste celou dobu anglicky?“ „Musíš se snažit pořád něco povídat. Proč jsem si vybrala tu školu, co mě zajímá a tak.“ Předává nám své zkušenosti a přeje hodně štěstí. Nedočkavě se dívám na hodinky. Je 14.04. Přichází další uchazeč. „Ahoj, vy tady čekáte na pohovor? Jak dlouho asi trvá? Na co se ptají?“ Tlumočila jsem mu zážitky naší kolegyně. Je 14.10 a ještě nic se neděje. Všichni pilně studujeme své materiály. V duchu si přeříkávám připravenou řeč. Musí z ní vyjít najevo, že já se nejlépe hodím. Určitě všechno využiji v diplomové práci, něco z toho bude mít i škola. A pak je to neocenitelný přínos pro praxi. Musím je přesvědčit. Po dalších pěti minutách se ptám, jestli je vůbec někdo uvnitř. Ve 14.20 se dveře znovu otvírají. „Omlouvám se. Psali jsme hodnocení na předchozí studenty. Tak pojďte prosím první.“
Objevuje se další z žadatelů. „Jak to probíhá? Je to češtině nebo v angličtině?“ Za půlhodinu jsem pochopila nepsaný zákon: Ti co mají pohovor za sebou se vyslechnou. Informace se předávají těm, kteří přijdou později. Tak to jde dokola. Dopoledne, odpoledne, 5 dní, 3 týdny.
Sedím před tříčlennou komisí. „Představte se a řekněte něco o sobě.“ spustí na mě předsedající v angličtině. Povídám jakou fakultu studuji, na co se specializuji. „A proč chcete studovat právě v Řecku? Můžete nám něco říct o jejich kultuře, historii?“ Odříkávám svou připravenou řeč. V duchu se děsím, jaké otázky ještě padnou. „Víte, které město Řecka je druhé největší?“ „Soluň.“ odpovím nejistě, protože tak jednoduchá otázka je podezřelá. „No konečně někdo, kdo to ví!“ usměje se předsedající. Oddychla jsem si. Žádný chyták se nekonal. Na závěr je mi kladen dotaz, odkud jsem čerpala informace o školách. Odcházím předat své zážitky čekajícím. Z pohovoru mám dobrý pocit. Vždyť se na mne celá komise usmívala. Určitě to dobře dopadne.
Důkladný ale tajemný
Celý systém přijímání je propracovaný. Nezdá se ale dokonale průhledný. Boky, které získáte v prvním kole, si každý vypočítá. Ale proč se jeho jméno neobjevilo na seznamu úspěšných, o kolik bodíků byli ostatní lepší, se nedozví. Podmínky pro druhé kolo vůbec nezjistíte. Nezbývá nic jiného než doufat a čekat, až se jména přijatých (nejlépe včetně vašeho) vyvěsí na nástěnku.
Podrobné informace se dozvíte na nb.vse.cz/ozs nebo v Oddělení zahraničních styků (272-275NB).
