Chapeau rouge, Chateau rouge, Chateau… To všechno jsou názvy, které tento bar v posledních letech vystřídal, až se nakonec ustálil na nejdelším názvu Chateau l’enfer rouge. Ovšem nejen název procházel častými změnami. Mimo jiné se tu měnila i klientela a celková atmosféra baru.
Chapeau rouge, Chateau rouge, Chateau… To všechno jsou názvy, které tento bar v posledních letech vystřídal, až se nakonec ustálil na nejdelším názvu Chateau l\’enfer rouge. Ovšem nejen název procházel častými změnami. Mimo jiné se tu měnila i klientela a celková atmosféra baru. Jednu dobu byl tento podnik místem, kde se dalo „všechno“ velmi rychle sehnat, poté sem začala chodit „zlatá mládež“, tu vystřídali nevázaní cizinci na lovu a v jednu chvíli se Chateau přezdívalo „továrna na AIDS“.
Právě kvůli této historii a nejistotě, co se z baru zase stalo, mě už moc nelákalo sem chodit. Ale minulou sobotu mě tu čekalo milé překvapení. Z Chateau se stal příjemný klub s úžasnými sklepními prostory a uvolněnou atmosférou. Horní bar, který je v irském stylu a do kterého se vstupuje z ulice, je stále velikým lákadlem pro halasné cizince toužící po pravé pražské zábavě. Pijí se tu koktejly, mluví se anglicky a německy a málokdo si dovede představit, že v podzemí právě probíhá hlučný koncert, pivo se nalévá do kelímků a pálí se letošní sklizeň.
Celý podnik je tedy rozdělen do dvou částí, a to do baru Chateau (hrad) a do klubu l\’Enfer rouge (červené peklo), který se příznačně nachází ve sklepě. Pokud se do něj chcete dostat, musíte nejdřív vejít do baru a následně hledat schody do podzemí. Tyto místa slouží spíše alternativním kapelám a speciálním hudebním výstřelkům. Sklep má dvě patra a je to opravdové bludiště. Vřele doporučuji si obě patra nejdříve projít a trošku se zorientovat. Pokud totiž bez této znalosti začnete popíjet, klidně se vám může stát, že návrat zpět na povrch bude nemožný. Při marném hledání cedulky exit tak budete stále narážet na podium, bar, záchody a další bloudící zoufalce.
Každý víkend jsou v baru Chateau různé hudební akce všech možných stylů. Kdo má rád house, tak určitě rád uvidí DJ Lucase, kdo je spíš na hip-hop, může vyrazit třeba na Mastera J.C., ale i příznivci latina, skáčka nebo oldies si tu občas můžou přijít na své.
Sortiment pití se nahoře i dole liší. Zatímco spodní část je omezená na pivo (cena se blíží třiceti) a základní druhy tvrdého alkoholu (průměrný panák je kolem čtyřiceti), nahoře vám barmani namíchají vše, co si přejete. A to nejenom módní mojito, ale naprosto cokoliv si vymyslíte.
Počítejte ale s tím, že se nacházíte přímo naproti Ungeltu, takže ceny tu jsou trochu vyšší, na hranici snesitelnosti. Tato poloha má i jedno obrovské plus. Asi deset kroků od vstupních dveří se nachází noční stánek s pizzou, který se v pozdních hodinách ve vašich očích změní na luxusní italskou restauraci.
V Chateau l\’enfer rouge si podle mě každý něco najde. Jak styl muziky, tak pití i zábavu (je tu například k dispozice funkční, nekřivý fotbálek). Co ale nadchne úplně všechny, jsou otvírací hodiny. Ve všední den má horní bar „jenom“ do tří do rána, zatímco v klubu vás nechají ještě hodinu navíc, o víkendu můžete zůstat nahoře do čtyř a dole se tančí až do šesti! Takže pokud máte volný večer a nejste zrovna na mizině, přijďte se pobavit do pekla.
