Někteří z vás, co končí magisterské studium, uvažují o pokračování ve studiu. Já jsem nedávno dokončil externí doktorské studium na Fakultě podnikohospodářské v oboru Podniková ekonomika a management. V sérii tří článku chci popsat, proč se do toho pouštět nebo nepouštět. Vytýkám jen před závorku, že v jiných oborech může být leccos jinak a především interní doktorandi to budou mít nejspíš úplně jiné. V zásadě je to ale článek, který bych si chtěl sám přečíst před tím, než jsem s doktorským studiem začal. První část seriálu můžete číst ZDE.
Doktorské studium má mnoho stinných stránek. Co by vás mohlo od studia odradit?
1. Nízké přímé uplatnění v praxi Titul Ph.D. nezvýší vaši cenu na trhu práce ve firmách. Moje zkušenost je taková, že reakce při přijímacích pohovorech byly buď neutrální nebo mírně záporné. Je to způsobeno částečně tím, že mimoškolní veřejnost moc neví, co to doktorské studium je a Ph.D. obnášející tři až pět let tvrdé práce se navíc plete s takzvanými malými doktoráty, jako je PhDr., které lze získat třeba za měsíc.
Dalším důvodem je ale to, že doktorské studium je vždy zaměřeno na jeden velmi úzký obor, který doktorand během studia rozpracovává. Pokud firma není přímo z tohoto úzkého segmentu (a to se povede málokdy), není pro ni doktorské vzdělání uchazeče o práci přínosem. Také proto, že doktorské studium je svou povahou teoretičtější než studium magisterské.
2. Nízké finanční ohodnocení Externí doktorand nedostává za studium prakticky žádné peníze. Interní doktorand nějaké ano, ale pokud vím, tak velmi, velmi málo a musí si je zasloužit učením a administrativní prací pro katedru. Nějaké peníze může doktorand dostat v rámci grantu, ale nejedná se o žádné závratné sumy. Pokud vám tedy jde primárně o peníze nebo o kariéru ve firemním sektoru, doporučuji jít jinou, cestou než je doktorské studium.
3. Dá to spoustu práce a zabere hodně času Během studia toho musí doktorand opravdu hodně prostudovat a hodně napsat – seminárky, články, prezentace na konferencích a hlavně dizertační práci. Zabere to neskutečné množství času a budete-li studovat při časově náročnější práci, tak mezi jedenáctou hodinou večerní a druhou ranní budete mít až příliš často co na práci. To sice neplatí o celé době studia, ale především měsíce předcházející odevzdání jednotlivých verzí dizertace jsou opravdu náročné.
Je třeba si uvědomit, že doktorské studium často začíná brzy po škole, ale v době skončení už bývá doktorandům kolem třiceti a kromě práce a studia chtějí trávit čas také s rodinou.
Tohle je jiné na interním doktorském studiu, protože interní doktorandi se mohou samozřejmě věnovat doktorandským povinnostem i během dne v pracovní době jako svému povolání.
4. Větší důraz na teorii než na praxi Doktorské studium je hodně teoretická záležitost. Smyslem je publikovat teoretické závěry založené na teoretických publikacích jiných lidí a na vlastním výzkumu. Pokud vás tedy zajímá především praktická stránka věci, jsou nejspíš lepší způsoby jak se vzdělávat. Osobně jsem s tím měl trochu problém a jednou z častých výhrad k mé dizertační práci bylo přílišné zaměření na praxi.
Na jednu stranu to bylo leckdy oprávněné, na druhou stranu jsem během studia získal pocit, že akademický svět je v mnohém příliš vzdálený denní praxi, kterou znám z firem. Zatímco někteří vyučující mají o dění ve firmách skvělý přehled, jiní mají obzory hodně zúžené na akademické prostředí. Ale nenechte se hned zastrašit. Doktorské studium má mnoho benefitů, o kterých se rozepíšu v příštím článku.
Poslední část „doktorského seriálu“ si přečtete v pondělí 7. září.
ČTĚTE TAKÉ:
