Co dělat, když žádáte o komisionální přezkoušení

23. 1. 2007 | | Nezařazené

Student se může ocitnout celkem ve třech situacích, kdy si může o komisionální přezkoušení zažádat. Úvodem je nutné podotknout, že žádost o komisionální přezkoušení není upravena ve studijních předpisech školy, takže není nároková a záleží jen na dobré vůli katedry, popř. děkana, jestli vám přezkoušení schválí.

Student se může ocitnout celkem ve třech situacích, kdy si může o komisionální přezkoušení zažádat. Úvodem je nutné podotknout, že žádost o komisionální přezkoušení není upravena ve studijních předpisech školy, takže není nároková a záleží jen na dobré vůli katedry, popř. děkana, jestli vám přezkoušení schválí.

První a nejjednodušší případ, kdy student nemusí žádost oficiálně adresovat, nastává u bakalářské nebo souborné zkoušky, nechce-li se zapsat k určitému vyučujícímu, protože má pochybnosti o férovém průběhu zkoušení. Možností je zapsat se k někomu jinému nebo rovnou ke komisi, která je automaticky přítomná u druhých a třetích pokusů.

Druhá situace může nastat v případě, že je předmět zakončen zkouškou nebo testem s otevřenými otázkami a student už s předstihem očekává, že mu vyučující bude dělat potíže s udělením zápočtu. „V takovém případě bych doporučoval postupovat podle hierarchie fakulty,“ navrhuje Miroslav Svoboda, proděkan pro pedagogiku Fakulty národohospodářské v letech 2003 – 2006. „Nejprve by se měl student obrátit na proděkana pro pedagogiku, který mu pomůže zhodnotit jeho situaci.“ Na základě názoru proděkana, který není závazný, se student může rozhodnout, jestli se obrátí na vedoucího katedry. V případě, kdy je dotyčný vyučující zároveň vedoucím katedry, se student může obrátit přímo na děkana, ten je poslední instancí. „Ale upozorňuji na to, že student nemá nárok na žádost o komisionální přezkoušení, je to jen o benevolentnosti katedry,“ dodává Svoboda.

Třetím případem je reklamace známky z jakékoliv zkoušky nebo neudělení zápočtu, kde by měl být postup podle Svobody stejný jako u druhé situace.

Štěpán, student třetího ročníku bakalářského studia, má s podáním žádosti o komisionální přezkoušení zkušenost. Vyučující mu neuznala dvoukreditový kurz se zápočtem. „Předmět byl zakončen testem, který jsem splnil na 60 %, ale protože byl limit 70 %, musel jsem jít ještě na ústní přezkoušení. Tam jsem ani pořádně nedostal prostor, abych prokázal, co opravdu umím.

Protože mi to přišlo nespravedlivé, s celou záležitostí jsem nejprve seznámil studijní referentku, která mě nasměrovala na proděkana pro pedagogiku, a ten mě zase poslal za vedoucím katedry,“ popisuje svou anabázi Štěpán. Vedoucímu katedry musel na jeho žádost poslat oficiální dopis, kde uvedl důvody, které ho k podání žádosti o komisionální přezkoušení vedly. „Asi po měsíci se mi vedoucí katedry ozval s tím, že bylo mé žádosti vyhověno, a že budu přezkoušen před komisí,“ pokračuje student. V tříčlenné komisi opět narazil na vyučující, kvůli které celou proceduru podstupoval. Přezkoušení původní výsledek předmětu potvrdilo, podle verdiktu komise Štěpán nepřesvědčil všechny její členy.

Pokud se něco podobného stane i vám a budete mít pocit, že postoj vyučujícího není zcela regulérní a že jediným východiskem je žádost o komisionální přezkoušení, tak byste si měli nejdříve zformulovat pádné a přesvědčivé argumenty „sine ira et studio“ (bez hněvu a stranění) a poté postupovat po výše uvedených stupních fakulty. Tímto způsobem máte největší šance na přiklepnutí přezkoušení, na které vlastně ani nemáte nárok.

Mohlo by tě zajímat: