Diety: Jak na ně a jestli vůbec

Jak na dietu

Každý už slyšel o dietách, nebo dokonce nějakou držel. Ať už to bylo ze zdravotních důvodů, z přesvědčení nebo kvůli hubnutí. O dietách se všude a pořád mluví, jsou propagovány na internetu, v televizi, v časopisech. Jak to s nimi ale doopravdy je? Je zdravé je držet?

Slovo dieta vychází z řeckého diaita, v překladu strava. Dle definice je to řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle. Těch může být několik – nemocniční diety mají za úkol dosáhnout lékařských cílů, poté jsou diety podepřené nějakým názorem nebo filozofií a redukční diety. Redukční dieta je prostředkem k léčbě nadváhy, ale často ji drží i lidé, kteří nadváhou netrpí a dopředu se s žádným odborníkem neporadili. Medializací získaly tyto diety úplně jiný význam. Jak je to ale možné? Jak se z biologické potřeby občas stane noční můra?

Stačí to, že pomalu přichází léto a jeden pohled do zrcadla zapříčiní vášnivé googlení toho, jaká dieta je nejúčinnější. Nepřidávají tomu ani narážky na vzhled od okolí nebo sociální sítě. Lidé by rádi měli všechno co nejdříve hotové, a tak to platí i u hubnutí. Některé portály dokonce udělají práci za vás a pěkně vám diety seřadí do žebříčku podle toho, jak rychle dosáhnete požadovaných cílů (hubené postavy).

A je to udržitelné?

Mezi nejoblíbenější redukční diety poslední doby patří Keto dieta nebo Low carb. Obě fungují na principu omezení sacharidů. Pokud je tělu nedodáváme, začne brát energii z tuků, tudíž se hubne relativně rychle. Dalšími redukčními metodami může být například Paleo nebo Intermittent fasting (přerušovaný půst), jehož metodou je například 16/8. Šestnáct hodin vůbec nejíte a zbylých osm naopak můžete sníst, co vás napadne.

Dokážete si představit, že držíte nějakou z těchto diet třeba deset let? Jediným udržitelným řešením je totiž vyvážená strava. Důležité je dávat si pozor na všechny makroživiny (tuky, sacharidy a bílkoviny) a postupně z jídelníčku vysazovat zdraví neprospěšné potraviny. Například ty průmyslově zpracované nebo s obsahem rafinovaného cukru.

Nic ale nejde hned a u redukce váhy to platí dvojnásob, proto je potřeba najít v sobě všechnu trpělivost. Prioritou by nemělo být co nejvíce zhubnout, ale mít tělo, které bude dobře další roky fungovat. To, že nějaká kila půjdou dolů, je jen vedlejším účinkem udržitelného zdravého životního stylu, ze kterého plynou další, důležitější benefity. Například silný imunitní systém, více energie, správné trávení a zdravý střevní mikrobiom.

Tuky, sacharidy, bílkoviny – základ každého jídla

Nesprávně uchopené diety, nedoporučené a nekontrolované odborníkem dopadají tak, že naše tělo je prostě hladové. Je ochuzené o živiny, vitamíny a minerály a jakmile má možnost si deficity vykompenzovat, tak ani silná vůle nepomůže.

Na vyváženém talíři byste neměli opomenout ani jednoho zástupce každé makroživiny – tedy tuk, bílkovinu a sacharid. Příkladem vyvážené snídaně jsou vajíčka (bílkovina) na másle (tuk) třeba s mrkví (sacharid).

Dalším krokem, jak cykličnost dietování konečně narušit, je dávat si i pozor na to, co o vzhledu ostatních říkáme. Je to citlivé téma a i malá poznámka může člověka přivést k hledání rychlého a nezdravého řešení.

Až si budete dávat skromnou studentskou kolej-made večeři, zkuste v ní schválně najít všechny makroživiny a pokud budou chybět, doplňte je!

 

Foto: jsemtakakorat.cz

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

Rozhovor Dvořák, Petr Dvořák, rektor

Petr Dvořák: VŠE bude mít vlastní AI, na volby proti Ševčíkovi si věřím

Jak ovlivní nástup umělé inteligence studium a bude VŠE kontrolovat její využívání? Proč sestavování celoškolského rozvrhu stále není digitalizováno? Co by dělal, kdyby ve volbách rektora prohrál se svým protikandidátem Miroslavem Ševčíkem? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali stávajícího rektora Vysoké školy ekonomické v Praze, docenta Petra Dvořáka, který se uchází...

iList_YouTube_Úvodní foto

Martin Pánek: Na Ukrajinu jsme vybrali 25 milionů. Naše kyseláče se vypijí za tři dny.

Co se stalo se stranou Svobodných a proč se spojili s SPD? Pomohou zkušenosti ze zahraničních výjezdů při práci v Evropském parlamentu? Jak se pomáhá Ukrajině tři roky od začátku invaze? Proč se liberálové v Česku hádají? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Martina Pánka, ředitele Institutu liberálních studií a absolventa...

ilist web

EDITORIAL: Jak jsme z iListu udělali médium pro 21. století

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, moji předchůdci měli příležitost pravidelně se na Vás obracet skrze úvodní slova tištěných čísel iListu. Já sám jsem takovou možnost neměl, poněvadž jsme po více než 25 letech jejich vydávání ukončili. Uplynulý akademický rok byl i proto plný změn, které si však krátké ohlédnutí rozhodně zaslouží. iList vznikl na konci minulého...

Messenger_creation_480D3702-E418-4B65-BCCA-BE827FFE50D6

Jakub Kuneš: Ševčík na přednáškách šířil dezinformace, musel jsem se ozvat. Za „Národo“ se stydím.

Proč ve světě upadá klasický liberalismus a naopak nabývají na síle populismus a extremismus? Co vedlo k udělení ceny Liberálního institutu argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi? A je Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) odsouzena k zániku? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Jakuba Kuneše, ředitele Liberálního institutu, absolventa...