Ke konci března se konala výběrová řízení na studijní pobyty v zahraničí. Zahrnovala písemný test a ústní motivační pohovor v cizím jazyce. Uspět mohla jen necelá polovina žadatelů
Ke konci března se konala výběrová řízení na studijní pobyty v zahraničí. Zahrnovala písemný test a ústní motivační pohovor v cizím jazyce. Uspět mohla jen necelá polovina žadatelů.
Do konce ledna si mohli studenti bakalářských a magisterských studijních programů podat přihlášku na zahraniční semestrální výměnné pobyty. Celkem bylo takových nadšenců 643. Jen 310 z nich se však teď raduje. To je číslo, které vyměřilo Oddělení zahraničních styků (OZS) pro akademický rok 2008/2009. Každým rokem roste, například letos se mohli studenti nově hlásit na Liverpool Hope University, Universität Mannheim, Universidade Católica de Portugal anebo na kanadskou Simon Fraser University. A jedná se i s dalšími školami ve Španělsku, Německu nebo ve Spojených státech. Hlavním důvodem, proč čísla nemohou růst geometrickou řadou a škola nemůže vyslat každého, kdo projeví zájem, je skutečnost, že stejný počet studentů, které VŠE do zahraničí vyšle, musí škola ze zahraničí přijmout.
Letos v březnu proběhl podruhé v historii výběrových řízení na zahraniční univerzity ústní motivační pohovor. V několika minutách měla komise složená z pracovníků OZS a pedagogů VŠE zjistit nejen jazykové znalosti uchazečů, ale hlavně jejich důvody studia na zahraniční univerzitě, výhledy do budoucna a někdy i znalosti reálií daných zemí. Pohovor probíhal v cizím jazyce, popřípadě ve dvou, které si uchazeči zvolili při podávání přihlášky. Do druhého kola postoupilo po písemném testu 411 uchazečů, což znamená, že šance na úspěch byla pro všechny, kteří se přehoupli přes písemný test, velká.
Podle slov proděkana pro vnější vztahy Národohospodářské fakulty docenta Zdeňka Chytila, který zkoušel v komisi pro anglicky mluvící země, bylo 75 procent uchazečů jazykově velice dobře vybaveno. Většina z nich zvláště díky tomu, že již studium v zahraničí absolvovala někdy dříve, nejčastěji na středních školách. Překvapivé podle něj bylo ale zjištění, že i lidé s jazykovými certifikáty s jazykem bojovali. Podobně celou situaci viděl i Jakub Stránský, asistent na katedře manažerského účetnictví na Fakultě financí a účetnictví. Toho překvapila hlavně slabá znalost francouzštiny u absolventů dvojjazyčných gymnázií, kterou spolu s angličtinou v komisi zkoušel. Vyvrací také to, že by se dal jednoznačně určit obor nebo fakulta, jejíž studenti by nějak výrazně převyšovali svými jazykovými dovednostmi své kolegy. „Úroveň jazykových dovedností soudě podle pohovorů v naší komisi nekoreluje s fakultami – v každém oboru se najdou dobří i špatní,“ uzavírá Stránský. Rozhodující pro komisi docenta Chytila byla mimo schopnosti komunikace v cizím jazyce motivace, informovanost o kurzech a celkové předpoklady.
