Dvě variace

12. 11. 2004 | | Nezařazené

Sedím sám v přeplněném baru
pozoruju flegmatický tváře sousedů
ledabyle se držíme svejch sklenic
pijem na život a taky na nic
zamindrákovaný dušičky se krčej
bojí se co bude dál

I)
Sedím sám v přeplněném baru
pozoruju flegmatický tváře sousedů
ledabyle se držíme svejch sklenic
pijem na život a taky na nic
zamindrákovaný dušičky se krčej
bojí se co bude dál
drsňácký řeči neskryjou strach
šijem s sebou v rytmu hudby
v hlavách strašně chytrý rozumy
z pod přivřených víček se derou slzy
špatně zakrývaný doutníkovým dýmem

II)
Hraju sám v přeplněnym baru
prsty pohladím kovový klapky
pozoruju flegmatický tváře hráčů
jak se ledabyle drží nástrojů
hrajem jen tak pro radost
pro zatoulanýho psa a pro jeho kost
pro ten šíleně rychlej čas
na chvíli zahodím svou slabost
a do pravidelných úderů bubnu
zaševelím tichou notu
notu o mým životě
o Miltonově ráji
krátkej chorus v tmavě modrý
falešně a pro sebe broukám si melodii
s podivnou chutí na jazyku
odpotácím se k ránu domů

Mohlo by tě zajímat: