Jednotná pravidla pro přiznání prospěchového stipendia na VŠE
neexistují. Každá fakulta si tvoří vlastní podmínky. Nejpřísnější,
ale i nejštědřejší je Fakulta mezinárodních vztahů.
Prospěchové stipendium je zajímavou možností, jak může student získat
pár korun na přilepšenou. Samotné známky ovšem nestačí a k přiznání
stipendia musí student splnit celou řadu dalších podmínek, které jsou na
každé fakultě jiné. Různá je i výše stipendia, která závisí na tom,
kolik prostředků má fakulta pro daný rok k dispozici. Snahy prospěchová
stipendia sjednotit a vnést do systému pořádek byly dosud bez úspěchu, a
to hlavně z důvodu výrazně lepších studijních průměrů na Fakultě
mezinárodních vztahů (FMV).
Na rivalitu ostatních fakult vůči FMV poukazuje i proděkan pro
pedagogickou činnost FMV Jiří Zeman, který vidí problém hlavně v tom,
že FMV je kritiky dlouhodobě označována za nejlehčí fakultu. „Nemůžete
srovnávat studenta FMV a třeba informatiky. Na obě fakulty se hlásí
uchazeči s úplně jiným profilem a i předměty, které studují, jsou
jiné,“ dává najevo svou nevoli proděkan Zeman.
Automatické stipendium
V současné době jsou prospěchová stipendia na celoškolské úrovni pouze
rámcově upravena Stipendijním řádem VŠE a konkrétní systém jejich
přidělování závisí na tvořivosti fakult. Stipendia se na VŠE vyplácí
měsíčně (kromě července a srpna) na základě výsledků z minulého
akademického roku a hlavním kritériem je studijní průměr. Jednotlivé
fakulty každý rok určí rozhodné skupiny a přidělí jim odstupňované
měsíční částky.
Výjimkou je Národohospodářská fakulta (NF), kde je prospěchovým
stipendiem odměněno vždy nejlepší jedno procento na každém studijním
oboru, přičemž všichni dostanou stejnou částku 1500 korun měsíčně.
Studenti NF rovněž nemusí jako jediní o stipendium žádat, ale je jim
přiděleno automaticky po vyhodnocení studijních výsledků. Na všech
ostatních fakultách si uchazeči o stipendium zažádat musí, přičemž
limitním datem bývá polovina října. Další logickou podmínkou je, že
student nesmí být v prvním ročníku studia. Žadatel ovšem nesmí ani
studovat příliš dlouho – překročení standardní doby studia ze hry
o stipendium automaticky vyřazuje.
Na FIS stačí průměr do 1, 5
Rozkol mezi fakultami panuje v přiznávání prospěchových stipendií
v prvním ročníku navazujícího magisterského studia. Někde to možné je
a počítá se průměr posledních dvou semestrů „bakaláře“ –
například na Fakultě financí a účetnictví (FFÚ), jinde musíte počkat
do třetího semestru (Fakulta informatiky a statistiky – FIS). Kromě výše
uvedeného existuje i podmínka minimálního množství získaných kreditů,
které se u plánu E pohybuje těsně pod šedesáti kredity za dva
semestry.
Mezi fakultami panují velké rozdíly jak ve výši vyplácených
stipendií, tak i v požadovaných průměrech. Zatímco na FMV se odměňuje
průměr do 1,2, na FIS stačí 1,5. Dle zjištěných vyplácených částek
je na tom nejlépe FFÚ, kde může jedničkář počítat se 40 tisíci za
rok. Stačí ovšem, aby dostal jedinou dvojku, a propadne se o patnáct tisíc
korun níže. Samotných jedničkářů není zas tak málo, jak by se mohlo
zdát: například na FMV za loňský rok 47.
NF je skoupá
Pokud bychom tedy hodnotili výši vyplacené částky dělenou počtem
studentů, nejvíce lakomá je Národohospodářská fakulta, která poskytla na
stipendiích ani ne desetinu toho, co vyplatila FMV, a to přesto, že
v porovnání s ní má zhruba polovinu studentů.
Ve srovnání s jinými vysokými školami vychází prospěchová stipendia
na VŠE jako poměrně štědrá. Na Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy dostanou nejlepší studenti 9 až 18 tisíc korun ročně. Odměněno
je ovšem celých deset procent nejlepších studentů z každého ročníku.
Na Fakultě stavební ČVUT se roční částka pohybuje od 2 do 20 tisíc
korun, přičemž žadatelé musí mít průměr nejvýše 1,8.
