Filip Vánik je studentem Fakulty podnikohospodářské. Zároveň také pracuje ve Storyous, kde má na starosti Bootcampy, které jsou vhodné zejména pro studenty a budoucí podnikatele. Nejen o těch jsme si popovídali v rozhovoru.
Na bakaláři jsi studoval mezinárodní obchod a teď pokračuješ na managementu. Máš pocit, že tě škola připravila do profesního života?
Určitě kombinace školy a mimoškolních aktivit. Líbilo se mi, když jsme v předmětu Retail marketing dostali jako nejlepší prezentující tým možnost zúčastnit se Retail summitu, třídenní konference, na kterou se jinak platí vysoké vstupné. Další super zkušenost byla například výměnný pobyt v Istanbulu, kam bych se, nebýt školy, nedostal.
Rád vzpomínám na alumni mentoring na FMV. Můj mentor byl podnikatel v malé firmě a má za sebou řadu let zkušeností. Pokud to v budoucnu půjde, rád bych se také stal alumni mentorem. Tím, že mi to přineslo nějakou hodnotu a v mnoha věcech pomohlo, rád bych také někomu takto pomohl.
Kromě již zmíněného alumni mentoringu, účastníš se nějakých mimoškolních aktivit?
V prvním semestru mě zaujal AIESEC, ale dlouho jsem tam nevydržel. Ve druhém semestru bakaláře jsem dělal buddyho přijíždějícímu studentovi. Vyzdvihl bych ale Honors Academii, dala mi hodně profesních kontaktů a přátel. Jsem členem a vyučování je blíže studentům, zejména menšími skupinami studentů.
Bakalářskou práci jsi psal ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, budeš psát diplomovou práci ve spolupráci s tvou současnou prací, Storyous?
Zatím jsem se nerozhodl, uvidím.
Jak se ti daří skloubit studium a práci?
Vždy jsem měl takový mindset, že při škole musím pracovat. Skloubit se to dá, mnoho firem je teď flexibilních a člověk může jít ráno do školy, po obědě pak do práce. I když, jedno období jsem měl takové, že jsem byl jen ve škole a v práci. Domů jsem se chodil vyspat. Myslím si ale, že běžný part-time člověk i se 30 kredity v semestru zvládne. Musí škole ale věnovat i víkendy.
Jak jsi začal pracovat ve Storyous?
To bylo zajímavé, v únoru jsem skončil v Prazdroji, pak přišla první vlna covidu a koncem června jsem odstátnicoval. Přes léto jsem si hledal práci a nemohl jsem najít něco, co by mi vyhovovalo, a i když jsem se přihlásil, tak odezva nebyla pozitivní. Rozhodl jsem se, že raději, než do korporátu bych šel do startupového prostředí. Myslím si, že člověk pak má větší dopad na firmu a je blíže k founderům, CEO i manažerům a celkově je prostředí jiné. Většinou ale hledali lidi s většími zkušenostmi, programátory, lidi na online marketing, zejména PPC specialist, nebo sales. Během hledání jsem narazil na “Storyous bootcamp pro budoucí leadery”. Zaujalo mě to a po přihlášení jsem prošel screening procesem až na první bootcamp. Takže jsem si nenašel práci ale event, který trval šest dní. Na konci mi pak nabídli práci, což jsem nečekal.
Mile mě překvapilo, že se se speakery dalo normálně mluvit. Předtím by mě nenapadlo, že si u piva můžu popovídat s nějakým founderem, kterého jinak známe jen z CzechCrunch nebo Forbes. Jsou velmi otevření a předávají své know-how.
Co musí uchazeč splňovat, aby se mohl bootcampu zúčastnit?
Kromě vyplnění přihlášky je potřeba zaslat i CV a motivační dopis. Poté vybraným jedincům pošleme test, který je zaměřený na všeobecné znalosti. Přirovnal bych to ke Scio testu. Dalším krokem je meeting, na který pozveme lidi podle dosaženého skóre. V tomto kvalitativnějším rozhovoru se uchazečů ptáme na jejich motivaci, který speaker je zaujal, o co se zajímají…
Kolik uchazečů se bootcampu zúčastní?
Cílíme na 25 lidí, ale není to pevně dané. Naposledy jsme měli pouze 22, jelikož se nám na poslední chvíli odhlásili. Stejně tak přijmout dvacátého šestého by asi nebyl problém, kdyby se sešlo hodně vyrovnaných lidí. Účastníci jsou totiž rozděleni do skupin po pěti lidech, aby mohli plnit průběžné úkoly a soutěžit mezi sebou. Počet lidí nám zapadá do naplánovaných tasků.
Účast je pro studenty zdarma, co ale když nejsem student, můžu se i tak zúčastnit?
Ano, měli jsme i dost absolventů a účastníka, kterému bylo kolem 30. Prošel výběrem, na callu se nám líbil a byl jedním z těch aktivnějších účastníků a bavilo ho to.
Jak vybíráte speakery?
Startupová scéna je poměrně propojená a většinou, když někdo podniká v českém startupovém prostředí, tak se zná i s dalšími. Speakeři jsou pak rádi, že můžou studentům něco předat a často je vyhrazená hodina a čtvrt málo. Jedná se o inspirativní lidi ze startupové komunity, která se zná. Na poslední bootcamp, který se konal v květnu, jsme využili jsme i naše propojení s globální fintech společností SaltPay a oslovili zahraniční speakery.
Jaká je časová náročnost jednoho bootcampu?
První bootcamp byl na šest dní, měli jsme asi pět úkolů a dvanáct speakerů, z toho jeden den jsme reálně šli do terénu a zkusili jsme kontaktovat zákazníky s produktem. Měli jsme vytipovat kontakty, kterým by se hodil náš produkt a domluvit s nimi schůzku. Celé to byla soutěž mezi týmy, komu se podaří prodat produkt. Body byly i za získání e-mailu, domluvenou schůzku a tak. Úkoly tematicky navazují na přednášky jednotlivých speakerů, takže když měl Andrej Kiska přednášku o zakládání startupů, které budou úspěšné, dostali jsme za úkol za hodinu vymyslet produkt, nacenit si ho, připravit business plán najít bod zvratu. Bylo to časově náročné, sotva jsme se rozkoukali a udělali nějaký brainstorming, tak už za námi bylo 15 minut. Zároveň nás tlačil čas, kdy měl vystoupit další speaker. Během prvního bootcampu byl taky zadán celotýdenní task, takže jsme pracovali i po večerech. Vyzkoušeli jsme si marketing, finance, sales a každý tým měl jiný úkol.
Online bootcamp jsme měli na dva a půl dne a poslední na dva dny, protože se konal ve zkouškovém. Dávalo nám smysl zkrátit to na dva intenzivní dny. Naposledy měli jeden dvoudenní úkol a ve skupinách mezi sebou soutěžili. Přišli čtyři speakeři a proběhl jeden sales workshop.
Plánujete nějaký další bootcamp?
Možná na podzim. Zatím nevíme kdy, ale určitě bychom to chtěli zachovat aspoň každý půlrok, nebo každý kvartál nějaký bootcamp. Dává nám to smysl. Byl v plánu jeden přímo zaměřený na finance na léto, ale ještě uvidíme, jestli jej zrealizujeme. Případně nějaký hackathon ve spolupráci s programátory a developery.
Podle reakcí účastníků na webu a v článku na Startup jobs je účast vystoupením z komfortní zóny. Jaké to bylo pro tebe?
Určitě, celý bootcamp byl vystoupením z komfortní zóny. Přestože si nemyslím, že bych byl introvert. Člověk by měl být aktivní a ptát se speakerů. Byl jsem z toho nadšený kolik zajímavých a inspirativních lidí tu bylo, a že s nimi můžu jen tak interagovat. Úkoly se prezentovaly před lidmi a soutěž v sales úkolu, kdy jsme kontaktovali zákazníky, byla pro všechny vystoupením z komfortní zóny.
Co ti dal bootcamp?
Byl jsem z toho nadšený. Byla to dávka know-how, které bych asi jinde nezískal. Vyzkoušel jsem si z každého oddělení něco. Všichni byli pozitivní a kamarádští a na druhé straně makali. Potvrdilo se mi, že bych raději pracoval ve startupovém prostředí než v korporátu. Když mi pak nabídli práci, kývl jsem. Teď mám na starosti bootcampy a partnerships. Oslovuji univerzity, zda jim dává smysl, co děláme a dají o nás vědět studentům. Na druhou stranu pak lidi od nás přednášeli v rámci různých předmětů.
Zmínil jsi, že tě po bootcampu přijali, zároveň jsem na webu četla o přijetí účastníků dalších bootcampů. Nejedná se tedy spíše o náborové řízení?
Zatím jsme po každém bootcampu někoho přijali. Zároveň jsou úkoly vztažené ke Storyous, na mém bootcampu jsme například tvořili marketingovou strategii pro vstup na maďarský trh, která pak byla použita. Účastníci si tak zkusí, jaké je to u nás pracovat. Když nám zapadají a jim se u nás líbí, tak se jim ozveme s nabídkou práce. Neustále rosteme a je potřeba rozšiřovat tým. Koncem roku do Storyous investovala společnost SaltPay a jejich strategií je podporovat mladé aktivní lidi a utvářet pobočky po Evropě, kde tvoří týmy i účastníci bootcampů. Takto jsme začali pobočku v Brně a Ostravě.
Jedním ze skupinových úkolů bylo udělat market resarch, stejně jako to udělal náš CEO Igor Třeslín, když zakládal Lunchtime, který pak prodal. Účastníci si tak vyzkoušeli, co musí udělat předtím, než začnou podnikat. Hodně lidí pak zjistí, jak začít.
Strategií SaltPay je podpora lokálních HUBů, plánujete se inspirovat i něčím dalším?
Inspirujeme se navzájem. Storyous je na trhu déle než SaltPay. Zajímavé je, že v minulosti se náš CEO Igor inspiroval bootcampy brazilské firmy Stone, která má stejné zakladatele jako SaltPay. Ti se teď inspirovali našimi bootcampy. Každý bootcamp je ale jiný, ty naše mají více speakerů a praktické úkoly.
Určitě ale plánujeme s otevíráním nových trhů podporovat i další HUBy a pobočky v regionech, které nám dávají smysl. Většinou tam pracují studenti během školy. Mají na starosti lokální marketing, technické instalace, sales i business plán pobočky. Celou dobu mají nad sebou mentora od nás, každý HUB má svého teamleadera, který tam pravidelně dochází a řeší chod pobočky.
Nabírá Storyous zaměstnance i jinak, než přes bootcampy?
Nabídky práce zveřejňujeme například na pracovních portálech a skrze různé univerzity. V minulosti se nám osvědčilo, že jsme je skrze networking na bootcampu poznali. Často jsou osloveni lidé, kteří nám dávají kulturně i pracovně smysl. Jedná se o oboustranný win-win. Naposledy byli účastníci bootcampu na naší interní firemní akci, kde poznají i další zaměstnance. Účastníci jsou z toho nadšení, získají kontakty a my si pak vybereme minoritní procento, kterým nabídneme práci.
Máš zprávy o dalších lidech, co prošli bootcampem?
Buď se rozprchli do dalších startupů, nebo mají své vlastní projekty. Někteří šli do marketingových agentur. Jeden dokonce skončil ve firmě u jednoho ze speakerů, který byl na bootcampu. Nedávno jsme kontaktovali účastníka z prvního bootcampu, který má agenturu, co dělá eventy pro programátorskou komunitu, že bychom udělali event ve spolupráci.
Většina lidí zná pojem bootcamp ve spojení s fitness víkendy a posilováním. Má s nimi ten váš ve Storyous něco společného?
Náš obchodní ředitel dělá závodně cross-fit, tak bychom příště mohli přidat i nějaké cviky.
Myslím, že jsou stejné zejména časovou náročností a zdoláváním překážek. Potom mají pocit, že si něco odmakali a dostanou zaslouženou odměnu. Zároveň se potkají se stejně zapálenými lidmi. Ať už mezi dalšími účastníky, ale i mezi speakery. I když mezi sebou ve skupinách soupeří, tak jsou nakonec všichni kamarádi, protože mají stejné zájmy.
