„Proč rekvalifikovat někoho, kdo právě vystudoval vysokou školu?“ rozčiluje se Jana, která právě dokončuje VŠE. Ministerstvo práce jí totiž nabídlo rekvalifikační kurz. Nový zákon o zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí získání podmiňuje podpory v nezaměstnanosti minimálně 12 měsíci pracovního poměru. A počítají se navíc jen ty, ze kterých se platí pojištění.
„Proč rekvalifikovat někoho, kdo právě vystudoval vysokou školu?“ rozčiluje se Jana, která právě dokončuje VŠE. Ministerstvo práce jí totiž nabídlo rekvalifikační kurz.
Nový zákon o zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí získání podmiňuje podpory v nezaměstnanosti minimálně 12 měsíci pracovního poměru. A počítají se navíc jen ty, ze kterých se platí pojištění. „Nemohu tam zařadit ani několikaměsíční práci v Německu, ani veškeré dohody o provedení práce. A už vůbec ne praxi, kterou jsem dělala zadarmo,“ vysvětluje studentka cestovního ruchu Jana. Dodává, že kdyby to věděla dřív, podepisuje jen dohody o pracovní činnosti.
První signály o změně zákona Jana podle svých slov zaznamenala až kolem března tohoto roku. „Zákon, který ovlivňuje dění tři roky zpětně, přece nemůže být uveden v platnost během čtvrt roku,“ zlobí se. Podle ní by mělo být zavedeno jakési přechodné období. „Aspoň, že o rok mladší studenti mají čas se přizpůsobit,“ míní.
Jana v lednu skládá státní závěrečnou zkoušku a pak ji podle zkušeností kamarádů z oboru čeká několik měsíců nejistého příjmu: „Odvětví cestovního ruchu je bohužel sezónní,“ říká. Jako východisko ze složité finanční situace po promoci jí na ministerstvu práce nabídli rekvalifikační kurz.
Kurzy překvapivě podporuje i ministerstvo školství. „Domníváme se, že je to pro budoucnost takového absolventa jednoznačně přínosnější než se věnovat práci, která se jeho vzdělání týká jen okrajově nebo vůbec nijak,“ uvedl Ondřej Gabriel z ministerstva školství. „O zmíněných programech vedeme v současné době jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí.“
„Předpokládám, že tyhle kurzy hradí stát a určitě vyjdou ještě dráž než přiznat absolventům podporu,“ namítá Jana. Celý systém tak hodnotí jako „trochu padlý na hlavu“.
Nový zákon o zaměstnanosti
Nový zákon stanovuje podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti pro čerstvé absolventy. Myslím si, že málokdo se může pochlubit 12 měsíci pracovního poměru za poslední tři roky studia. Počítají se navíc jen ty poměry, ze kterých se platí (důchodové) pojištění.. Pro mě to znamená, že se mezi ně podle mých zjištění nedá zařadit několikaměsíční práce v Německu, ani veškeré dohody o provedení práce (DPP) a praxe, kterou jsem dělala zadarmo.
Kdybych o tom věděla dřív, nepodepisovala bych dohody o provedení práce, ale o pracovní činnosti (DPČ). První signály o těchto změnách jsem zaznamenala až kolem března 2004. Zákon, který ovlivňuje dění tři roky zpětně přece nemůže být uveden v platnost během čtvrt roku.
V lednu skládám státní závěrečnou zkoušku a pak mě asi čeká několik měsíců absolutně bez jistého příjmu. I když si práci najdu hned, alespoň měsíc nebudu mít na nájem. Od kamarádů z oboru vím, že ji hledali i půl roku. Odvětví cestovního ruchu je bohužel sezónní. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) mi jako řešení situace nabídli rekvalifikační kurzy, abych mohla dostávat podporu pro rekvalifikaci. Předpokládám, že kurzy hradí stát. Pak to vyjde ještě dráž než přiznat absolventům podporu. Je to padlé na hlavu: proč rekvalifikovat někoho, kdo právě vystudoval vysokou školu?
Nechápu, že neexistuje nějaké přechodné období pro přizpůsobení. DPP byly šité na míru pro studenty, ale teď se do praxe nezapočítají. Prý jen DPČ, ze kterých se odvádí daň. Ale personalisté mi řekli, že odvádím daň i z DPP, pouze je zálohová a vrací se. Mám pocit, že si na MPSV sami protiřečí.
