Obrázek Řecka coby ráje, ve kterém panuje věčná siesta a kde se
všichni mají dobře, vytvořil Západ a Řekové se mu pouze přizpůsobili.
Myslí si to profesor a historik Athanasios Sideris, který vystoupil
na VŠE.
Současnou představu o Řecku si podle něj zbytek kontinentu udělal mezi
lety 1950 až 1973. Tamní ekonomika se díky penězům z Marshallova plánu
těšila nadprůměrnému růstu hrubého domácího produktu (například
o 6,5 procenta ročně). Toto období bylo nazýváno jako „řecký
zázrak“.
V sedmdesátých letech se tak země stala vysněným cílem pro dovolenou,
místem, jehož folklór či kulturu si Západoevropané zidealizovali.
„Řekové se vlastně přizpůsobili tomu, jak je Západ chtěl vidět,“
vysvětluje Sideris.
Již tenkrát jim totiž silně záleželo na tom, aby je Západ přijal a
„bral“. Řecko coby národ flákačů je tedy „produktem“ těchto zemí,
domnívá se profesor.
Kdy se začalo schylovat ke krizi
Současná krize Řecka má podle Siderise kořeny již v osmdesátých
letech. Právě v této době se tu rozmohl klientelismus neboli systém,
který je založený na neoficiálních vazbách a konexích mezi politiky a
firmami. Ten sice existoval vždy, ale poté, co se v roce 1981 dostala
k moci levicová strana Pasok, nevídaně vzrostl.
Kromě toho nabobtnal veřejný sektor. Zatímco ještě v roce 1990 se
jeho výdaje podílely na hrubém domácím produktu z 31 procent, v roce
2011 to už bylo zhruba 50 procent a výrazně převyšovaly příjmy.
Počet státních zaměstnanců se za poslední dekádu zhruba zdvojnásobil.
Platila přitom teze, že „je to pouze stát, kdo má peníze, takže je to
nutné využít a najít si místo ve veřejné správě“.
Dále podle Siderise Řecku uškodilo, že se v posledních třech
desetiletích posunulo kolektivní myšlení k individualismu. „Lidem se
změnily priority, veřejný zájem nikoho nezajímá. Cokoliv patří všem, je
vnímané negativně a znehodnocuje se to, jak to jen jde,“ myslí si
expert.
Podrobnější verzi článku a také to, co si profesor myslí
o současném vztahu Řecka a Evropské unie, si přečtete na Aktuálně.cz.
Foto: Livie Stellnerová
