International Week Prague 2006

První International Week Prague je za námi. Chce se mi říct konečně, ale nejde mi to z pusy. Byl to náročný týden – málo spánku a hodně stresu, ale týden plný zábavy, poznávání nových věcí, přátel a kultur. Já osobně bych si hned dala další. A nebo ještě lépe – udělala bych rovnou International Month.

První International Week Prague je za námi. Chce se mi říct konečně, ale nejde mi to z pusy. Byl to náročný týden – málo spánku a hodně stresu, ale týden plný zábavy, poznávání nových věcí, přátel a kultur. Já osobně bych si hned dala další. A nebo ještě lépe – udělala bych rovnou International Month.

Jeden celý Studentský list by pravděpodobně nestačil k tomu podat vám barvitý obrázek celého týdne, kdy jsme od rána do rána byli v neustálém kontaktu s 22 zahraničními studenty z třinácti zemí celého světa.

Celé to začalo v sobotu 8. dubna večer na Welcome Party. Již během víkendu, kdy postupně dorazili všichni zahraniční, jsme poznali, že pečlivý výběr účastníků se vyplatil. Sešla se tu parta bezvadných lidí a vše se zdálo být naprosto perfektní. Díky štědrosti sponzorů jsme byli schopni zajistit téměř cokoli k naší plné spokojenosti. Jelikož jsme se však drželi poněkud zpátky a nežádali o podporu na místech nejvyšších, nepodařilo se nám zvrátit předpověď počasí, a tak nám pondělí začalo deštivě. Byli jsme tedy nuceni vyrukovat s plánem B.

Upustili jsme tedy od plánované prosluněné procházky parky vrchu Petřín a ze všech možných variant zvolili všemi očekávaný shopping. Hned poté jsme dosud ještě nezoceleným účastníkům nabídli první průnik do kultury stolování českých studentů. Právě ona návštěva menzy Opletalova byla většinou hostů hodnocena jako jediné slabé místo celého IW.V pondělí večer jsme odstartovali 1. žižkovskou Beer Rallye. Všichni účastníci se svého úkolu zhostili opravdu důsledně, a tak se mnohokrát stalo, že zaryté odpůrkyně piva do sebe vpravily svých povinných pět půllitrů, některé se dokonce nenechaly zahanbit účastníky mužského pohlaví a vypily piveček osm!

V úterý ráno se stal zázrak a všichni byli, světe div se, on time. Chtěli jsme cizincům zprostředkovat úžasný zážitek z jízdy prostředky Českých drah, tak jsme vyrazili do Českého Krumlova právě vlakem. Ital Luigi během jízdy prohlásil, že si asi u nás pleteme vlaky se saunou a že si příště vezme plavky a ručník… Horko však netrvalo dlouho. Když jsme vystoupili na krumlovském nádraží, strhla se mezi námi sněhová bitva, při které nebyl nikdo v bezpečí. Ano, jako bychom vystoupili někde na dálné Sibiři a ne v jižních Čechách… Netta z Izraele však byla nadšená, jelikož se poprvé mohla dotknout sněhu. Večer byla všemi očekávaná International Dinner. Měli jsme možnost ochutnat vše od pravých italských těstovin, přes ukrajinský boršč až po tatar jako zástupce německé kuchyně. S plnými žaludky jsme se s nadšením vrhli na ochutnávky národních nápojů, zejména pak lihovin… Ti nejodvážnější z nás skončili se skórem 15 různých panáků během dvou hodin.

Středa začínala opravdu krušně. Marně jsme vzpomínali, kdy a komu minulou noc vybuchl granát a rozmetal všechno jídlo, pití, nádobí a odpadky na jednu hromadu. Od čtvrtka jsme byli všichni unavenější a unavenější, scházeli jsme se stále později a pomaleji, nicméně v noci jsme vždy našli dostatek energie na návštěvu nejrůznějších kulturních zařízení. I když každonoční parties testovaly naší odolnost a výdrž, všichni jsme uspěli!

V pátek proběhla první Farewell Party, v sobotu 15. dubna druhá, obě ve znamení loučení – možná navždy, možná jen do dalšího IW v jedné ze 30 participujících zemí. Každý IW je unikátní, jedno však mají všechny společné: nezapomenutelné zážitky a nová přátelství. To vše můžete prožít i vy. Stačí, budete-li sledovat českou verzi našich webových stránek http://iwprague.vse.cz, kde naleznete aktuální seznam všech IW, na které se můžete hlásit.

Kateřina Domínová
(členka Buddy Systemu)