Kde končil odpad v minulosti? Na skládkách a ve sběrných dvorech
NezařazenéRecyklace rozhodně nepatří k „vynálezům“ novodobé společnosti.
V současnosti jednotlivé druhy odpadu využívá průmysl, zatímco dříve
si potřebné předměty a suroviny odnášeli obyčejní lidé.
V minulosti bylo běžné, že chudší obyvatelé přebírali na
skládkách za městem odpadky, aby v nich našli zbytky jídla či ošacení,
které by mohli využít. Takzvanou recyklaci vykonávali spíše za účelem
přežití. V rozvojových zemích tento základní motiv zůstal, zato ve
vyspělém světě se v posledních desetiletích měnil. Včetně České
republiky
Naši prarodiče netřídili odpad proto, že by to bylo moderní. V okolí
jejich domovů se nenacházely žádné různobarevné popelnice. Plasty a
kartonové obaly se nepoužívaly takřka vůbec, na sklo se vztahovaly zálohy
nebo jej znovu využívaly přímo domácnosti. Zvláštní nakládání se
týkalo papíru, železného šrotu a hadrů. Takovéto odpady mohli žáci
dopravovat do škol, kde se vedla evidence o přijatých věcech a ti
nejproduktivnější získávali pochvaly a odměny v podobně knížek či
sladkostí. Později začaly vznikat místní sběrny, kam lidé mohly
vytříděné složky komunálního odpadu doručit k výkupu za peníze.
Třídění, jak ho známe dnes, má počátky v roce 1997, kdy vznikla
akciová společnost EKO-KOM, která v České republice systém provozuje.
V tom samém roce vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech,
který se problémy s tříděním v odpadovém hospodářství poprvé
zabýval. O dva roky později následovala dobrovolná dohoda, kterou uzavřely
ministerstvo životního prostředí a České průmyslové sdružení pro obaly
a životní prostředí. Tento dokument specifikoval cíle, kterých bylo třeba
dosáhnout. Jednalo se například o vytvoření systému nakládání
s použitými obaly, sběr dat a vyhodnocování plnění požadavků EU,
podporu trhu s druhotnými surovinami a propagaci.
Tímto legislativním základem vznikl takzvaný integrovaný systém, neboli
sběr obalových i ostatních odpadů rozdělených podle materiálového
druhu. O motivaci lidí třídit odpad dnes dbají reklamy v mediích nebo
informační kampaně na školách. Nouze není ani o alternativní směry.
Vyvinulo se například freeganství, což znamená originální přístup
k nakládání s odpady. V praxi to znamená přebírání odpadků, které
vyprodukovali ostatní, a hledání využitelných věcí, od potravin, přes
oblečení, až k nábytku. Ne každý člověk, který přebírá obsah
popelnic, je tedy bezdomovec. Zastánci freeganství se charakterizují jako
osoby, které „se rozhodly žít alternativním způsobem života, založeném
na minimální spoluúčasti na systému konvenční ekonomie a na minimální
spotřebě zdrojů“.