Převádění přebytečných kreditních
poukázek studentům, kteří je potřebují a jsou za ně obvykle ochotni
zaplatit, na Národohospodářské fakultě (NF) postupně končí. Studenti,
kteří nastoupili na VŠE od podzimu 2014, už tuto možnost
nemají. Proč došlo ke změně? Vedení školy si tento systém
nepřálo.
„Ke změně v této věci jsme přistoupili
v důsledku neustálého tlaku ze strany vedení školy,“ sdělil iListu
děkan NF Miroslav Ševčík.
„Jsme toho názoru, že vázat přidělení dodatečných kreditových
poukázek na jejich zakoupení od jiného studenta není vhodný způsob, jak
aplikovat právo děkana přidělit dodatečné kreditové poukázky, které mu
dává studijní a zkušební řád,“ vysvětluje prorektor pro studijní a
pedagogickou činnost Petr Dvořák. Navíc podle něj není rozumné, aby se
pravidla na jedné fakultě tak výrazně odlišovala od zbytku VŠE.
„Názor vedení školy fakulta znala a ústup od této praxe byl spíše
výsledkem dohody s fakultou. Je třeba podotknout, že tento systém nezavedlo
současné vedení fakulty, ale zdědilo ho po svých předchůdcích,“
dodává Dvořák.
Pozitivní motivace by měla být jiná
Nyní tedy bude systém přidělování dodatečných kreditů fungovat na NF
stejně
jako kdekoliv jinde na VŠE – to znamená, že dodatečné poukázky
přiděluje příslušný děkan či proděkan pro studium. Podle Dvořáka by
k tomu přitom mělo docházet jen v odůvodněných případech a
přidávání by nemělo být vázané na to, zda si je žadatel schopen za
další poukázky zaplatit.
To, že student při nástupu do bakalářského či magisterského programu
obdrží o pětinu kreditových poukázek více, než kolik musí získat
kreditů, podle něj vymezuje počet zkoušek, které lze opakovat. „Jedná se
tedy o významný nástroj, který nastavuje určitou kvalitu a náročnost
studia. Pokud student vyčerpá náhradní kreditové poukázky, nesplnil
podmínky pro úspěšné ukončení studia,“ říká proděkan.
Stejně tak podle něj ve prospěch dosavadního systému nemůže mluvit ani
„motivační argument“, že úspěšní studenti mohou získat a méně
úspěšní naopak platit. „Není to nárok na nějakou službu, ale je to
jakási tolerovaná míra neúspěšnosti u zkoušek, kterou nevyužili. Pokud
nějaký student složí všechny zkoušky napoprvé, tak to přeci neznamená,
že jiný student může mít naopak neúspěšných pokusů o to více,“
myslí si Dvořák.
K pozitivní motivaci studentů je podle něj mnohem vhodnější využívat
například prospěchová stipendia. „Naopak ti, kteří častěji zkoušky
opakují, většinou své studium prodlužují a potom platí poplatky za
delší studium a není třeba to doplňovat dalšími finančními
platbami,“ uvádí.
Jednotná pravidla? Logické
Podle Ševčíka opakovaně vyjadřovala výhrady k dosavadní praxi
i Akreditační komise (AK).
„Byť se mně osobně prodej kreditů jiným studentům nelíbí,
Akreditační komise se k této otázce nevyjadřovala. Jde o úpravu
vnitřních předpisů vysoké školy, ty jsou registrovány na Ministerstvu
školství, mládeže a tělovýchovy,“ reaguje předsedkyně AK Vladimíra
Dvořáková.
Tajemník komise Jiří Smrčka doplňuje: „Na Vysoké škole ekonomické
v Praze platí stejné vnitřní předpisy pro všechny fakulty, včetně
jednotného studijního a zkušebního řádu, je proto logické, že škola
zavádí pro všechny fakulty jednotný kreditní systém.“
Jak již iList dříve informoval, oficiálně nedochází k prodeji
kreditových poukázek, ale k převodu. Student, který kredity převádí,
přinese na studijní oddělení pouze vyplněný a vlastnoručně podepsaný
formulář, přičemž platí, že jemu samotnému nesmí chybět více než
třicet kreditů. Mezi sebou si studenti za poukázky platí kvůli vysoké
poptávce a vše záleží čistě na jejich vzájemné domluvě.
ČTĚTE TAKÉ:
