Paprsky slunce sice nepronikají okny naší nové redakce, ale přesto je v ní spousta jarního světla. Oknem profukuje příjemný, téměř letní vzduch, který snad proniká právě teď i k vám, když si čtete. A tak nám třeba i odpustíte název květen u data vydání 23. dubna. Je sobotní odpoledne, týden do vydání a editorky svoji práci skončily nečekaně brzy. Můžu si proto v klidu prohlédnout články a inspirovat se jimi k napsání jubilejního desátého editorialu.
Paprsky slunce sice nepronikají okny naší nové redakce, ale přesto je v ní spousta jarního světla. Oknem profukuje příjemný, téměř letní vzduch, který snad proniká právě teď i k vám, když si čtete. A tak nám třeba i odpustíte název květen u data vydání 23. dubna. Je sobotní odpoledne, týden do vydání a editorky svoji práci skončily nečekaně brzy. Můžu si proto v klidu prohlédnout články a inspirovat se jimi k napsání jubilejního desátého editorialu (počítám si totiž i prvácké číslo, víte?). Ale hlavou se mi však honí i jiné věci než „jen“ témata.
Prý je umění dokázat včas odejít, a tak mi protentokrát odpusťte ten lehký, pomalý tón, který se od začátku line z mého psaní, chci si tu výsadu přítomnosti na první straně ještě jednou vychutnat a napsat sem ještě nějaké osobní „nepatřičnosti“. Když jsem přišel do redakce, nenapadlo mě, že budu po roce editorem a už vůbec ne za další půlrok „tím nejvyšším“, jak v redakci občas tento post velmi jemně, odlehčeně nazýváme. Po roce a půl šéfredaktorování ale myslím přišel čas vykopnout výš někoho mladšího a perspektivnějšího. I když počítám, že ještě tak rok se mých článků nezbavíte. (Chtěl sem za předešlými dvěma větami dát smajlíky, ale ty my nepíšeme a psát nebudeme.)
Teď už ale doopravdy k našim tématům. Trochu jsem se zakecal, editorky mi nechaly celkem dost místa, i tak to ale vezmeme metodou „žáves“ – chci si ještě dnes to počasí užít (mimo kancelář).
Možná jsme si vzali trochu velké sousto – sehnat ke všem, téměř šedesáti vedlejškám absolventa. Přesto doufám, že náš přehled alespoň trochu usnadní výběr těm váhajícím a když nic tak je alespoň přehledný. Do stále větších rozměrů se rozrůstá studentský Majáles – přinášíme o něm poměrně rozsáhlé informace. Mohlo by se zdát, že ukradené doklady jsou malou, byť nepříjemnou událostí – náš rozhovor vás přesvědčí o opaku. Když jsme u těch rozhovorů (pardon, už zase!) na ten velký rozhovor jsme si sice tentokrát nepřizvali absolventa, ale vcelku úspěšného snouborďáka Honzu Pummera. Nevím, jestli to je vzhledem k ročnímu období ta pravá inspirace, ale zase jsme zpovídaného nemuseli chytat na svahu.
Vám, čtenářům SL přeju, ať po zkouškovém svahu stoupáte na prázdninový vrchol lehce. Nashledanou na podzim a zachovejte nám přízeň. Koneckonců jsme tu pro vás.
