Sami si ho berou, takže říkám NE. Že si ho nemohou vzít? Tak ho omezují – sobě, ale navíc i druhým. Nenávidím je, bezohledné kuřáky. V minulém čísle Studentského listu jste si mě fotkou na první stránce fakt získali. Denně se cestou do a ze školy probíjím davem lidí s cigaretami. Nekouřím a v tomto případě odmítám být tolerantní. Skutečně mě nebaví kličkovat několikametrovým slalomem se zatajeným dechem. Prostě mě to už s…
Sami si ho berou, takže říkám NE. Že si ho nemohou vzít? Tak ho omezují – sobě, ale navíc i druhým. Nenávidím je, bezohledné kuřáky.
V minulém čísle Studentského listu jste si mě fotkou na první stránce fakt získali.
Denně se cestou do a ze školy probíjím davem (nebo aspoň četnými skupinkami) lidí s cigaretami. Nekouřím a v tomto případě odmítám být tolerantní. Skutečně mě nebaví kličkovat několikametrovým slalomem se zatajeným dechem. Prostě mě to už s…
Copak neumějí číst? „Místo vyhrazené pro kuřáky“ nebo co to tam stojí – a za celou tu dobu jsem tam naráz viděla kouřit tak dva, tři lidi. Jistě, proč se obtěžovat udělat těch pár zdlouhavých kroků, když stačí jen vylézt, zapálit si, tady se zastavit, kecat, civět, kouřit… Si kuř, dyž tě to baví, čéče, ale nekaž mi moje zdraví! Nechci ani pasivně kouřit!
Na střední škole se to netrpí. Tam mají profesoři (totiž my tak učitelům na gymplu říkali) nějakou autoritu a lze dávat postihy. Ale tohle je vejška, že, studenti jsou dospělí a nikdo jim nic říkat nebude – přístup kantorů je neosobní. Takže by to asi měly řešit regule? Samozřejmě, je tu nějaký řád, ale kdo jeho plnění vynucuje? Kdo pošle kuřáky do… míst, kde smějí kouřit? Kdo je omezí?
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Oni narušují tu moji. Ale já ji chci! Dožaduji se svého práva – na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí. Pomůžete mi? Prosím! Děkuji.
