V ekonomii lze stejně jako v přírodních vědách provádět pokusy. Jak
na to se studenti Vysoké školy ekonomické dozví v Laboratoři
experimentální ekonomie.
Kdo se v Česku zajímá o ekonomické experimenty, má na škole
příležitost k seberealizaci. Na Vysoké škole ekonomické se totiž
nachází jediné odborné pracoviště ve střední Evropě. Jedná se
o Laboratoř experimentální ekonomie (LEE), kterou před rokem otevřely
Národohospodářská fakulta a Liberální institut. LEE se nachází
v místnosti RB 337.
Kromě odborníků z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium
(CERGE-EI) nebo Sociologického ústavu Akademie věd ČR ji využívají také
studenti VŠE. Ti se s experimentální ekonomií seznámí v rámci kurzu
Základy experimentální ekonomie (5EN373). V tomto semestru jej vyučuje
Miroslav Zajíček, který zároveň laboratoř řídí. LEE je tvořená dvěmi
laboratorními místnostmi s celkem 36 počítači a jednou monitorovací
místností. Jako vzor posloužilo pracoviště průkopníka experimentální
ekonomie Vernona Smithe, který za svoji odbornou činnost získal v roce
2002 Nobelovu cenu. Podle Zajíčka má laboratoř dostatečnou kapacitu na to,
aby „obhospodařila“ všechny odborníky, kteří se experimentální
ekonomii v Česku věnují. ** Možnost pokus zopakovat**
Testovat v laboratořích je možné téměř vše. Výši nájemného,
preference nebo organizaci energetických trhů. V rámci svých experimentů
se autoři snaží zjistit, jak jedinec zareaguje na změny výchozích
podmínek a jak se bude chovat v situacích odehrávajících se v různém
prostředí. K výhodám experimentální ekonomie patří možnost pokusy
opakovat nebo kontrolovat okolnosti, které rozhodování jedince
ovlivňují.
Nevýhodou je podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera to,
že chování v laboratoři nemusí odpovídat realitě. „Je tedy vždy
třeba hodnotit výsledky uvážlivě, případně studie z oboru srovnávat
i se studiemi reality,“ tvrdí Singer. Ekonom Michal Bauer navíc
upozorňuje, že by se experimenty měly provádět coby komplement, nikoliv
substitut pozorování reality.
Podle Zajíčka se experimentální ekonomie v Česku využívá zatím
omezeně. Ne však proto, že by politici nebo regulátoři tento proud
odmítali, spíše jej neznají. „Myslím, že pozice experimentální
ekonomie v Česku se v poslední době zlepšuje,“ tvrdí Michal Bauer
s tím, že studenti VŠE mají nyní velmi dobré podmínky k tomu, aby si
využívání této metody vyzkoušeli.
Sedmdesát let historie
Experimentální ekonomie se dostává do povědomí veřejnosti především
v posledních třech desetiletích. Samotný obor je však starší. První
pokusy se studenty Harvardovy univerzity prováděl americký ekonom Edward
Chamberlin již před sedmdesáti lety. Posluchače tehdy rozdělil na dvě
skupiny, ty reprezentovaly nabídku a poptávku. Každý účastník znal pouze
svou cenu, za kterou byl ochoten prodat nebo koupit. Poté měl najít co
nejvhodnějšího obchodního partnera. Pokus ukázal, že průměrná cena,
při níž se dvojice účastníků dohodly na obchodu, byla jiná než
rovnováha podle neoklasické teorie trhu.
Chamberlinova experimentu se dvakrát zúčastnil také Vernon Smith. Ten
později pokus upravil a dokázal, že výsledek v učebně se blíží ke
skutečnému stavu trhu. Na rozdíl od Chamberlina aukci řídil. Kromě toho se
obchodování po oznámení výsledků a uzavření jednoho kola opakovalo.
Účastníci znali ceny z předchozího kola a mohli jim přizpůsobit svá
očekávání.
