Nečekejte zázraky, ale lidskost
NezařazenéČerstvému počinu Bohdana Slámy, filmu Štěstí, jenž měl v Česku premiéru v půli září, se za krátkou existenci dostalo řady nebývalých úspěchů. Snímek si odbyl světovou premiéru na filmovém festivalu v Torontu, získal ocenění Zlatá mušle na mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu a aktuálně jej doporučila Česká filmová a televizní akademie i na Oscara. Zní to skvěle, že? Nezbývá, než se zeptat: jaké je tedy Štěstí?
Čerstvému počinu Bohdana Slámy, filmu Štěstí, jenž měl v Česku premiéru v půli září, se za krátkou existenci dostalo řady nebývalých úspěchů. Snímek si odbyl světovou premiéru na filmovém festivalu v Torontu, získal ocenění Zlatá mušle na mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu a aktuálně jej doporučila Česká filmová a televizní akademie i na Oscara. Zní to skvěle, že? Nezbývá, než se zeptat: jaké je tedy Štěstí?
V hlavní dějové linii není skryto nic, co byste nemohli očekávat – město Most a v něm tři mladí lidé, kteří spolu vyrostli v jednom paneláku. Citlivá a naivní prodavačka Monča (Tatiana Vilhemová) by ráda do světa, má velké plány. Už brzy by totiž měla odletět za svým milým Jirkou do Americe za společnou budoucností. Toník (Pavel Liška) je úplně obyčejný kluk, zamilovaný do Monči, která jeho lásku neopětuje. Bydlí se svou tetou na rozpadlém statku nedaleko města, kde jim všechno padá na hlavu. Občas jim i odstřihnou elektriku, přesto Toník ignoruje výčitky svého otce (Martin Huba) a než pracovat ve fabrice, raději se živí tím, co se naskytne. Život by se i nadále odvíjel zavedeným rytmem, nebýt Dáši (Aňa Geislerová). Ta ve filmu působí jako element, který zboří lidem okolo sebe všechny plány. Dášu totiž plně pohltí psychická porucha a poté, co se dostane do léčebny, se o její dvě malé děti začne starat Monika. Byla Dáše vždycky nablízku a teď kvůli ní odkládá i odlet za přítelem.
Průmyslové prostředí Mostu je pro děj opěrným bodem. Divák z města snadno vycítí jeho tísnivou atmosféru, ale také výjimečnost. Stejně tak pochopíme dosavadní životy postav, aniž bychom byli dopodrobna seznámeni s jejich minulostí. Režisér Sláma nechává rozhodnutí, jak máme film pojmout, pouze na nás samých. Příběh složitě nevysvětluje, jen vypráví. Snadno se stane, že v hlavních hrdinech často poznáme sami sebe nebo své blízké: například scéna, v níž Moničina maminka (Simona Stašová) vyčítá dceři, proč se ještě nevydala za oceán za přítelem. Nejen divák se k jejímu názoru přiklání. Zdá se, že i hrdinka se nakonec odhodlá vydat se za svým štěstím. Monika se však rozhodne děti neopustit a od rodičů se okamžitě odstěhuje. Což je něco, na co by si řada z nás jednoduše netroufla, a raději by dala přednost jisté budoucnosti. Toník tak ale může naplnit své dávné sny: Moniku a děti ubytuje na statku, přestože ví, že se stále chystá odjet za přítelem, kterého miluje. Pustí se do rekonstrukce barabizny a znovu dostává chuť do života. Chvíle štěstí jsou však vyváženy nekompromisním životními situacemi. Toníkova teta umírá na rakovinu, Dáša se náhle vrací a obě ratolesti si s krutými připomínkami na adresu Moniky bere okamžitě zpět. Pro Moniku nastává čas, kdy se musí rozhodnout, jestli zůstane s Toníkem nebo odcestuje za Jiřím.
Přestože snímek sází na jistotu hvězdným obsazením, všichni herci odvedli pořádný kus práce, aniž by jakkoliv narušovali průběh děje. Ba naopak – herecká esa jako Bolek Polívka v menší roli Moničina bohémského tatínka dobře doplňují ústřední trojící mladých herců. Tatiana Vilhemová působí jako Monča důvěryhodně a ukazuje, že umí zahrát i role, které se kříží s jejím charakterem. Pozadu nezůstává ani Pavel Liška, který postavu Toníka hraje naprosto přirozeně, ačkoliv se nám může zdát, že se jeho počin neliší od těch předchozích. Snad se neurazí Aňa Geislerová, když napíšu, že v roli psychicky narušené Dáši odvedla velice přesvědčivý výkon.
Štěstí Bohdana Slámy nikomu nic nevnucuje. Film je jen jakousi návštěvou reality, kterou všichni dobře známe. Divák do děje vpadne stejně tak rychle jako ho opustí. Neuslyší zde žádná velká slova, neprožije ani happyend v americkém stylu. Co si může z kina odnést je naděje, nadhled nad běžným životem a možná i nad sebou samým.
Pokud jste si někdy položili otázku, jak v životě rozpoznat věci, které jsou opravdu důležité, pak vám Slámův celovečerní film nabídne odpověď. Staví na maličkostech každodenního bytí, mezilidských vztazích a především na vlastním přesvědčení. Vypráví o lidech, kteří rezignovali na to, co společnost považuje za vhodné, a bez ohledu na následky se řídí podle svého svědomí. A co je pak štěstí, když ne tohle?
Nahrávání ...
