Nevěřte nikomu. A agentům CIA teprve ne
NezařazenéŘíkali jste si někdy, jak vzrušující by bylo pracovat pro americkou CIA? Žít dvojí život, čekat na smluvené signály a vyměňovat si kufříky s tajemnými muži v kloboucích? Pak vám asi snímek Kauza CIA v režii Roberta De Nira zboří romantické ideály a až jednou budete mít v kapse diplom z VŠE, po zaměstnání se raději porozhlédnete v jiných vodách.
Kauza CIA (The Good Shepherd)
Thriller/ Drama
USA, 2006, 165 min
Režie: Robert De Niro
Hrají: Matt Damon, Robert De Niro, Angelina Jolie, Joe Pesci, Tammy Blanchard
Říkali jste si někdy, jak vzrušující by bylo pracovat pro americkou CIA? Žít dvojí život, čekat na smluvené signály a vyměňovat si kufříky s tajemnými muži v kloboucích? Pak vám asi snímek Kauza CIA v režii Roberta De Nira zboří romantické ideály a až jednou budete mít v kapse diplom z VŠE, po zaměstnání se raději porozhlédnete v jiných vodách.
Hlavním hrdinou De Nirova filmu je Edward Wilson, ztvárněný Mattem Damonem, který před našima očima projde vývojem od nadějného studenta poezie k zasmušilému agentovi CIA. I když vlastně nejde o vývoj, film má totiž několik časových rovin, které se neustále střídají a společně s nimi obroučky Wilsonových brýlí. Mozaiku celého příběhu si tak musíme postupně složit sami. Od plátna ale téměř nelze odtrhnout oči, jinak se člověk ve vyprávění rychle ztratí. A udržet si pozornost není nijak jednoduché, protože film trvá téměř tři hodiny.
Film začíná v roce 1961, kdy se agent Wilson představí jako postarší muž na vrcholném postu v CIA. Právě dozvěděl, že za zpackanou operací v Zátoce sviní je únik informace, o kterou se postaral někdo z jeho okruhu. Kdo byl ve skutečnosti zrádcem, se dozvíme prostřednictvím vyprávění celého životního příběhu Edwarda Wilsona a jeho kariéry ve službách vlasti. V třicátých letech ho poznáme jako slibného studenta na Yaleu, když vstupuje do mírně sektářské studentské organizace Kosti a lebky. O něco se později se nechá naverbovat k práci pro zahraniční zpravodajskou službu v Londýně a během 40. a 50. let už na pomyslném kariérním žebříčku jenom stoupá. Mezitím se také stihne oženit s půvabnou Margaret a zplodit s ní syna. (Vlastně se to stane v obráceném pořadí. I agent se někdy utne). S plynutím času ale Wilson čím dál častěji pociťuje, že život agenta není právě procházka růžových sadem. Hlavním motivem, který se prolíná celým filmem, je naprostá ztráta schopnosti důvěry a téměř neustálá nutnost rozhodovat se mezi rodinou, prací pro vlast, upřímností a zradou. I když Wilson projeví city jen zřídkakdy, je jasné, že se svojí životní drahou spokojený není. Všudypřítomný pocit nejistoty a nepřátelství ho pomalu rozkládá, on však dál mechanicky plní úkoly a dělá jen to, co je nejlepší pro vlast a pro rodinu.
De Niro diváka krmí potřebnými fakty po lžičkách a nechá děj filmu plynout velmi pozvolna. Tím se mu daří udržovat melancholickou náladu a postupně budovat pocit paranoie. Obratně pracuje s detaily a na pozadí osobního příběhu jednoho agenta se mu daří promítnout historii vzniku CIA a zároveň řešit otázku amerického vlastenectví. Neopomenutelný je taktéž výkon Damona, který pomocí velmi omezených hereckých prostředků vyjadřuje citovou otupělost hlavního hrdiny.
Kauza CIA nepatří mezi odpočinkové snímky. Je to film, u kterého musíte přemýšlet a věnovat pozornost všem postavám a jejich motivacím. Je to také film, který je potřeba shlédnout vícekrát. A to je největší přednost i slabina snímku – obsahuje totiž množství detailů, které umožní vidět příběh z několik rovin – ale nikoli hned po prvním shlédnutí. Jistě se najde pár lidí (a pravděpodobně to budou nadšení hráči šachu a jim podobní), kteří film zařadí do kategorie nesmrtelných. Ty ostatní ale zřejmě odradí komplikovanost děje a nemilosrdná délka snímku.