Nobelovu cenu za ekonomii získal dvaasedmdesátiletý Richard Thaler, který je spoluzakladatelem novodobé behaviorální ekonomie. Americký ekonom byl oceněn za výzkum psychologických faktorů, které ovlivňují rozhodování lidí v ekonomice. V pondělí vyznamenala Thalera Královská švédská akademie věd.
Richard Thaler, který vyučuje na Chicagské univerzitě, popsal, jak se lidé chovají, když čelí riziku. Ve své studii vysvětlil, proč si lidé cení víc toho, co mají, než co si koupí. Thaler upozorňuje na to, že ekonomické modely vycházejí z předpokladu, že spotřebitel maximalizuje svůj užitek, tedy chová se racionálně. V realitě to ale tak nefunguje. Rozhodnutí účastníků finančních trhů ovlivňuje individuální interpretace známých informací. Lidé se podle něj zaměřují spíše na úzké dopady svých rozhodnutí, než na celkové účinky. A právě díky tomu nemůžou být nikdy zcela racionální.
Rady dával Obamovi i Cameronovi
„Abyste mohli dělat dobrou ekonomii, musíte mít na paměti, že lidé jsou lidské bytosti,“ řekl Thaler na tiskové konferenci po vyhlášení ceny. V loňském rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že ekonomové se domnívají, že lidé jsou superracionální matematičtí géniové a mají perfektní sebeovládání. „Podle toho pak standardní ekonomie vytváří své modely. Tak to ale často ve skutečném světě nefunguje,“ vysvětlil profesor. Thaler teorii dokázal převést do praxe. V minulosti radil americkému prezidentovi Baracku Obamovi nebo britskému premiérovi Davidu Cameronovi.
V minulém roce švédská akademie ocenila Olivera Harta a Bengta Holmströma za Teorii kontraktu. Ta přibližuje způsoby, jakými ekonomické subjekty uzavírají vzájemné smlouvy. Zabývá se například otázkou, zda mají být učitelé či pracovníci ve zdravotnictví odměňování fixní výší platu nebo zda se má jejich odměna odvíjet od provedeného výkonu.
Nobelova cena za ekonomii, přesněji Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, se uděluje od roku 1968.
Foto: Švédská národní banka
