První prosincová neděle patřila kromě čertů také pražské
Mikulášské badmintonové veselici OLIVER VŠ LIGY.
Uháním směr Letná. Venku mrzne, z tramvaje pozoruju skupinky čertů a
andělů v čele s Mikulášem. Badmintonovou raketu s sebou dneska nevezu,
Mikulášská badmintonová veselice v maskách je totiž určena jen pro
pokročilé hráče. Ale aspoň podpořím účastníky a omrknu novou
partnerskou halu Viktor, říkám si.
Podle návodu na webu vystupuji na zastávce Sparta. Nikde nikdo. Dvakrát
obíhám sparťanský stadion, nejdřív zprava, potom zleva. V popisu cesty
stálo „dvě minuty od zastávky tramvaje“. Už tu běhám asi deset.
Nakonec ale schovanou halu objevím. Uvnitř už je turnaj v plném proudu,
jednadvacet hráčů obsadilo všech osm kurtů. Ale jen čtyři odvážní na
sebe oblékli nějaký ten vánoční kousek oděvu, přestože je za ně
čekají speciální odměny. Vidím jednoho anděla a tři santovské
čepičky. „Je to sranda hrát v kostýmu. Ostatní se asi styděli,“
vysvětluje si slabou účast masek Tereza, účastnice turnaje.
Po odehrání zápasů v jedné ze šesti základních skupin rozděluje
Jakub Hojer, organizátor akce, účastníky buď do šestnáctičlenného
postupujícího pavouka, nebo pětičlenné skupinky, kde hráči pokračují ve
vzájemných zápasech, a velí všem, co mají kostýmy, navléct si je na
sebe. Bez nich nemají možnost vyhrát. Jakub hodnotí turnaj jako vánoční
pohodu. Nízká četnost převleků mu nevadí. „Badmintonisté asi nejsou tak
uzavřená skupina, na jiné sporty vždycky přijde spousta lidí
v maskách,“ domnívá se.
Ptám se tedy několika hráčů, jak to s těmi maskami je a kde je
nechali. „Mně ji vzala ségra. A navíc by se v tom špatně hrálo,“
vysvětluje Veronika. To Michal ji nemá z jiného důvodu. „Já zapomněl,
že je to mikulášský turnaj, proto ji nemám,“ objasňuje. Ať s maskami
či bez, všichni hrají, seč jim síly stačí. Vítězi turnaje se nakonec po
tvrdém boji stali Lukáš Hruška (mezi muži) a Zuzana Meltzerová (mezi
dívkami).
Foto: Adam Kilián
