Nový řád vyvolal petici a stížnosti
NezařazenéZměny požadavků na počet složených bakalářských zkoušek a jiná pravidla pro státní závěrečné zkoušky. To vše přinesl nový studijní řád pro plány mimo ECTS. Postižení studenti se proti změnám bouří. Dílčím řešením jsou podmíněné zápisy.
Změny požadavků na počet složených bakalářských zkoušek a jiná pravidla pro státní závěrečné zkoušky. To vše přinesl nový studijní řád pro plány mimo ECTS. Postižení studenti se proti změnám bouří. Dílčím řešením jsou podmíněné zápisy.
Nový zkouškový řád pro studijní plány mimo ECTS (plány C, D) způsobil mezi mnohými studenty nevoli. Dotčení studenti protestují proti změnám v požadavku na minimální počet bakalářských zkoušek v sedmém semestru a proti novým pravidlům při skládání státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu. „Podstatou těchto změn studijního řádu byla snaha sjednotit podmínky studia ve starých studijních plánech a plánu E,“ uvádí prorektor pro pedagogiku doc. Felix Koschin.
Nový řád schválil akademický senát v červnu 2007. Ke schválení ho předložil rektor VŠE prof. Richard Hindls. Podnět ke změnám studijního řádu vzešel od představitelů některých fakult. Odpovědnost za novou podobu řádu nese dle vlastních slov prorektor Koschin, který však není autorem. Podle slov proděkanů pro pedagogiku Fakulty financí a účetnictví (FFÚ) a Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) se tento předpis na úrovni proděkanů detailně neprojednával. V zápise ze zasedání akademického senátu se udává, že nové studijní řády jsou výsledkem konsenzu děkanů. Doc. Petr Dvořák, děkan FFÚ, se shoduje s děkankou FMV prof. Danou Zadražilovou, že se na úrovni děkanů projednával pouze studijní řád pro plán E, o starých studijních plánech C a D bylo konstatováno, že budou upraveny obdobně. O podrobném textu se ale podle profesorky Zadražilové nemluvilo.
Koncem srpna téhož roku rozeslal prorektor Koschin studentům hromadný email, ve kterém je upozornil na změnu studijních předpisů. Zároveň v něm uvedl: „Studijní a zkouškový řád upravující studium mimo ECTS (pro plány C a D) se měnil víceméně formálně, aby formou odpovídal novému Zkušebnímu řádu pro studium v rámci ECTS.“ Mnozí studenti byli poté překvapeni skutečnými důsledky, které jim nový studijní řád přinesl.
Počty celoškolských bakalářských zkoušek
Ve starém zkušebním řádu platilo, že do osmého semestru bakalářského studia mohl být zapsán student, který do konce sedmého semestru splnil (mimo jiné) minimálně sedm bakalářských zkoušek. Nový řád požaduje, aby studenti, kteří chtějí být zapsáni do osmého semestru studia, složili všechny celoškolně povinné bakalářské zkoušky. Například pro studenta v sedmém semestru studia, který složil veškeré oborové bakalářské zkoušky a zbývá mu poslední nesplněná celoškolně povinná bakalářská zkouška, to znamená, že nemůže být zapsán do osmého semestru, pokud nepožádá o podmíněný zápis. Oproti tomu student v sedmém semestru, který složil veškeré celoškolsky povinné bakalářské zkoušky a z oborových žádnou, má nárok na zapsání do osmého semestru.
Prorektor Koschin uvedl, že o vyvstalém problému ví a již ho řešil s proděkany pro pedagogiku. Požádal je, aby všem studentům, kteří budou tímto novým nařízením postiženi, umožnili podmíněný zápis. Prorektor Koschin uvedl: „Jediná komplikace pro studenty, které postihla změna požadavků na počet splněných bakalářských zkoušek, je nutnost požádat o podmíněný zápis.“ Připustil, že jeho výzva proděkanům není vymahatelná, ale neví o případu, kdy proděkani tuto dohodu nedodrželi.
Podmíněný zápis je řešením, nicméně neanuluje veškeré komplikace. Student v sedmém semestru studia, kterému chybí některá celoškolsky povinná bakalářská zkouška, může být podmíněně zapsán do osmého semestru. Pokud ovšem nesloží veškeré chybějící celoškolně povinné bakalářské zkoušky do konce osmého semestru, podmínku nesplní. Dále záleží na proděkanech pro pedagogiku, zda studentovi udělí další podmínku. Pokud další podmínku student nedostane, musí zanechat studia. Děkan FFÚ doc. Dvořák uvedl, že pokud by měl být student novým studijním řádem takto znevýhodněn, povolí mu podmíněný zápis, případně v souladu s ustanovením studijního řádu promine nesplněné podmínky. Rovněž proděkan pro pedagogiku Národohospodářské fakulty Dan Šťastný tvrdí, že vyjde studentům vstříc, pokud by je mělo nové nařízení poškodit.
Proti změně požadavku na počet bakalářských zkoušek vznikla petice studentů. Signatář Petr uvedl důvod, proč petici podepsal: „Při studiu pracuji a počítal jsem se s prodloužením studia, během kterého jsem chtěl složit zbývající celoškolsky povinné bakalářské zkoušky. Změna studijního řádu mi situaci zkomplikovala.“
Státní závěrečná zkouška pro bakaláře
Druhou zásadní změnou jsou nová pravidla pro skládání státní závěrečné zkoušky v bakalářských studijních programech (dále SZB). Starý zkušební řád uváděl možnost stanovit jako součást SZB obhajobu bakalářské práce. Dále ukládal podmínky pro složení SZB, případně podmínky pro složení její poslední části (pokud se z částí skládá). Tyto podmínky byly: získat sto dvacet pět kreditů v předepsané struktuře a složit veškeré předepsané bakalářské zkoušky. Pro studenty toto nařízení znamenalo, že jim ke státní zkoušce ze studijního oboru stačilo vystudovat příslušné oborové předměty. Podmínku vystudovaných sto dvaceti pěti kreditů v předepsané struktuře stačilo splnit až v den obhajoby bakalářské práce.
Nový zkušební řád tento postup neumožňuje. Stanoví, že SZB se skládá z částí, tedy státní zkoušky ze studijního oboru a obhajoby. Nové ustanovení však říká: „Podmínkou pro složení státní zkoušky ze studijního oboru je získání všech kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem.“ Pro studenty, kteří si plánovali složit státní zkoušku ze studijního oboru dříve, než vystudují veškeré předměty (tedy například už v pátém semestru), znamená tento fakt nutnost změnit svůj rozvrh studia.
Podle dostupných informací se tato změna dotkne pouze studentů plánu D Fakulty mezinárodních vztahů, která v souladu se starým zkušebním řádem umožňovala studentům konat oborovou státnici před vystudováním všech kreditů studijního programu. Mnozí postižení studenti napsali stížnost prorektorovi Koschinovi, který vidí jako jedinou možnost změny dohodu mezi proděkany pro pedagogiku a následnou změnu zkouškového řádu. Dle jeho slov jsou někteří proděkani ochotni na změnu přistoupit, jiní ji odmítají. Starý zkušební řád si prý protiřečil, když definoval státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu jako „celkové prověření znalostí v rozsahu daném studijním programem“ a zároveň ji umožňoval vykonat před vystudováním všech předepsaných kreditů.
Prorektor Koschin uznává, že se jedná o jakousi změnu pravidel „během hry“. Dále připustil, že daným kontroverzím se dalo předejít před schválením zkušebního řádu. „Dané změny jsme považovali spíše za kosmetické, neodhadli jsme jejich dopad na určitou skupinu studentů.“ Ze zápisu jednání akademického senátu vyplývá, že příslušné materiály byly zpracovány „velmi rychle“. U požadavku na počet bakalářských zkoušek nutných pro zápis do osmého semestru vidí prorektor Koschin nutnost změnu zkorigovat, to se prý stalo výzvou proděkanům. V případě změn pravidel pro státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu, by se nerad vracel ke starému systému, který si dle něj protiřečil a kladl odlišné podmínky pro vykonání státní závěrečné zkoušky v různých studijních plánech.
Nahrávání ...
