Chcete studovat v zahraničí? Myslíte si, že potřebné jazykové znalosti máte? Pozor, možná budete hodnocením VŠE nepříjemně překvapeni! Jedním z kritérií při výběru uchazečů o studium v zahraničí jsou jazykové znalosti. Bodují se stupnicí s rozmezím 1 až 20 bodů. Bodové hodnocení rozděluje české, mezinárodní i bakalářské zkoušky do pěti úrovní . Podle dosažené úrovně můžete získat 1 až 20 bodů.
Chcete studovat v zahraničí? Myslíte si, že potřebné jazykové znalosti máte? Pozor, možná budete hodnocením VŠE nepříjemně překvapeni!
Jedním z kritérií při výběru uchazečů o studium v zahraničí jsou jazykové znalosti. Bodují se stupnicí s rozmezím 1 až 20 bodů. Bodové hodnocení rozděluje české, mezinárodní i bakalářské zkoušky do pěti úrovní . Podle dosažené úrovně můžete získat 1 až 20 bodů.
Pro studium v Německu či Rakousku se započítavají zkoušky Goethe Institutu, české státní zkoušky, bakalářské zkoušky, zkoušky získané v rámci vedlejších specializací na VŠE a maturita v německy mluvících zemích. Jejich hierarchické uspořádání může však leckoho nemile zaskočit.
Například stejné pětibodové ocenění má bakalářská zkouška z německého jazyka s výsledkem „velmi dobře“ a maturita v německy mluvících zemích. Tam je ovšem maturitní zkouška daleko prestižnější než u nás. Deset bodů si odnesete s bakalářkou za jedna, ale také za Zertifikat Deutsch als Fremdsprache (ZDaF), Zentrale Mittelstufenprüfung (ZMP) a Zentrale Oberstufenprüfung (ZOP). Dostanete tedy stejný počet bodů za zkoušku Goethe Institutu bez ohledu na to, zda je základní, střední nebo nejvyšší. Naproti tomu zkoušky Zertifikat Deutsch für den Beruf (ZDfB) a Prüfung Wirtschaftsdeutsch International (PWD) se hodnotí patnácti body. Avšak Goethe Institut obě hierarchicky řadí až za nejvyšší ZOP, zkoušku ZDfB dokonce níže než střední ZMP). Pokud chcete dosáhnout dvaceti bodů, musíte složit Všeobecnou státní zkoušku na výbornou. Také jednička z vedlejších specializací zaměřených na německý jazyk vám zajistí toto ohodnocení.
Bodové ocenění jednotlivých zkoušek určuje katedra německého jazyka v čele s prof. Věrou Höppnerovou. Ta přiznává obtížnost sestavení optimální jazykové pyramidy. „Hlavní zásada je vyšší bodové hodnocení odborného jazyka,“ říká. Pro tento systém hovoří fakt, že semestrální pobyty probíhají v rámci ekonomicky zaměřených univerzit. To vysvětluje poměrně vysoké ocenění odborných zkoušek ZDfB a PWD. „Také bakalářské zkoušce přikládáme velkou váhu,“ doplňuje profesorka Höppnerová.
Vysoko ohodnocena je Všeobecná státní zkouška. S výsledkem dobře či velmi dobře dostanete 15 bodů. Za „výbornou“ dosáhnete dokonce nejvyššího počtu bodů, dvaceti. Vedle desetibodového ohodnocení zkoušek Goethe Institutu tak stojí české zkoušky, které se v zahraničí příliš necení.
S názorem, že by si zkoušky tak rozdílné úrovně jako ZDaF, ZMP a ZOP určité bodové rozlišení zasloužily, souhlasí i Jan Vápeník, pedagog katedry německého jazyka. Ten se na koncepci jazykové stupnice podílel. „V době její tvorby jsme hierarchii zkoušek Goethe Institutu neznali,“ podotýká. „Takových jazykových pyramid existuje více. Ministerstvo školství, Goethe Institut i my máme svou,“ říká profesorka Höppnerová s tím, že žádné velké úpravy neplánuje.
Zajímáte-li se o semestrální výměnný pobyt, informujte se o jednotlivých kritériích výběrového řízení s předstihem. Předejdete tak možnému rozladění a získáte dostatek času na adekvátní přípravu.
