Odhalte záhadu kreditního systému

Odhalte záhadu kreditního systému

Nejčastější dotazy studentů prvních ročníků VŠE se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Pokusíme se udělat vám v problematice kreditů jasno, pro podrobnosti budete muset nahlédnout do studijního řádu.

Nejčastější dotazy studentů prvních ročníků VŠE se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Pokusíme se udělat vám v problematice kreditů jasno, pro podrobnosti budete muset nahlédnout do studijního řádu.

Kreditní poukázky nazvěme jen jako poukázky, zatímco slovem kredit se míní získaný kredit za úspěšně absolvovaný kurz (předmět). Na počátku studia dostane každý student od školy určité množství poukázek. Jejich počet se liší podle studovaného programu. Úkolem studenta je za tyto poukázky „nakupovat“ předměty z nabídky školy. Předměty se kupují během registrací a zápisů. Cena každého předmětu je dána určitým počtem poukázek, zpravidla se pohybuje od 1 do 4 poukázek (jeden kredit odpovídá 45 minutám předmětu týdně).

Absolvuje-li student zapsaný předmět úspěšně, získává za něj kredity. Kredity si můžeme představit jako odměnu za složené předměty. Počet získaných kreditů za úspěšně absolvovaný předmět je stejný jako počet poukázek, které bylo nutno na zakoupení předmětu vynaložit. Nepodaří-li se studentovi dokončit předmět úspěšně (má nezapočteno nebo čtyřku), žádné kredity za něj nedostane a poukázky na něj vynaložené nadobro ztrácí. Pro lepší představu o tom, jak si student stojí, se tyto poukázky evidují jako takzvané ztracené poukázky.

Čím více poukázek takto promarníte, tím méně jich budete mít pro zapsání dalších předmětů a mohly by vám potom chybět. Každý student totiž musí k úspěšnému dokončení studia získat určitý minimální počet kreditů. Jinými slovy úspěšně absolvovat tolik předmětů, aby jejich celková „cena“ dosáhla alespoň stanovené hranice. Navíc musí být předměty v určité struktuře (celoškolsky povinné cP, oborově povinné oP, volně volitelné cVV nebo cVOL a podobně).

Na začátku studia však dostanete více poukázek, než je počet kreditů, které musíte získat. Tento rozdíl se nazývá rezervní poukázky. Nejčastěji se používají právě pro opakování neúspěšných předmětů. Rezervní poukázky však lze použít také k zapsání kurzů nad stanovenou povinnou strukturu. Díky tomu si můžete zapsat i předměty, které se vůbec nenacházejí ve vašem studijním plánu (například kurzy z jiné fakulty či oboru), ale zdají se vám být zajímavé.

Jestliže si student některý zapsaný předmět (zkoušku nebo zápočet) řádně omluví, nezískává za něj samozřejmě žádné kredity, ale vynaložené poukázky jsou mu vráceny. Situace je tedy pak stejná, jako kdyby si tento předmět vůbec nezapsal. Pokud student už některý předmět absolvoval na jiné škole či v předchozím studiu, může si jej nechat uznat. Tím získává příslušný počet uznaných kreditů. Z poukázkového účtu se mu však odečítá o něco více, než kdyby si předmět normálně zapsal.

Podmínkou k tomu, aby se student mohl zapsat do dalšího semestru, je minimální počet započitatelných kreditů získaných v posledních dvou semestrech studia. Pod pojmem započitatelných kreditů se skrývají všechny získané kredity s výjimkou kreditů uznaných za absolvování předmětu na jiné škole či v předchozím studiu. V prváku musí studenti získat za první semestr 10 kreditů. V dalších semestrech se vždy sčítají započitatelné kredity za poslední dva semestry. Těch musí být dohromady 30. Ale dost už bylo strašení, věříme, že se vám všem podaří získat všechny kredity, které budete potřebovat.

Podrobnější informace najdete v seriálu Kreditní systém polopaticky.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

ChatGPT Image 21. 4. 2025 23_31_50

Levný Erasmus? Existuje! Vybrali jsme 33 míst, kam za ním.

Letenka ve výši tvé měsíční výplaty na brigádě, kolej dražší než průměrný nájem bytu v Praze a stipendium, co pokryje tak možná dva týdny v supermarketu. Vítej ve světě Erasmu, kde všichni mluví o životní zkušenosti, cestování a večírcích, ale málokdo přizná, že rozpočet studenta je často na úrovni instantní polívky. Znamená to, že si Erasmus...

Tereza Berecová

Z FMV do pařížského OECD bez zkratek a známostí. „Odvaha a dobré načasování jsou často víc než kontakty,“ říká Tereza Berecová

Tereza Berecová, absolventka Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) na Vysoké škole ekonomické (VŠE), si díky dvěma studijním výjezdům a vlastní stážistické iniciativě vybudovala cestu až do centrály OECD v Paříži. Začínala jako stážistka v komunikačním týmu pro oddělení zaměstnanosti, práce a sociálních věcí, dnes působí na full-time pozici v centrálním social media týmu.  Ač pochází ze Slovenska,...

dcc76da4-e6e4-47b0-81bc-04949e453b58

Milion dětí, nula kondomů, tuny dat: rozebrali jsme vztahy a sex na Erasmu

Studium v zahraničí – ať už je to Erasmus, nebo jiný výměnný pobyt – je pro většinu studentů jednou z nejlepších zkušeností v životě. Nové prostředí, lidé z různých koutů světa, nekonečné večírky, volnost…a ano, taky dost často zvýšená pravděpodobnost romantických a sexuálních zážitků. Když se ocitnete v novém prostředí obklopeni lidmi z celého světa,...

IMG_8384

Anna-Marie Horáková: Sbalit batoh a dát si pár měsíců off

Máte pocit, že je toho na vás hodně, že nestíháte školu, práci a své zájmy? Polemizujete o prodloužení studia? Nejste sami! Přesně tyto problémy řešila bývalá šéfredaktorka iListu a již absolventka FMV, Anna-Marie Horáková. Anička díky prodloužení svého studia o jeden semestr získala pár měsíců bez školy a závazků. Ideální čas na to sbalit batoh...