Nejčastější dotazy studentů prvních ročníků VŠE se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Pokusíme se udělat vám v problematice kreditů jasno, pro podrobnosti budete muset nahlédnout do studijního řádu.
Nejčastější dotazy studentů prvních ročníků VŠE se týkají kreditního systému. Co to jsou ty kredity? Jak vlastně fungují? To je jako můžu získávat a zároveň i ztrácet? Pokusíme se udělat vám v problematice kreditů jasno, pro podrobnosti budete muset nahlédnout do studijního řádu.
Kreditní poukázky nazvěme jen jako poukázky, zatímco slovem kredit se míní získaný kredit za úspěšně absolvovaný kurz (předmět). Na počátku studia dostane každý student od školy určité množství poukázek. Jejich počet se liší podle studovaného programu. Úkolem studenta je za tyto poukázky „nakupovat“ předměty z nabídky školy. Předměty se kupují během registrací a zápisů. Cena každého předmětu je dána určitým počtem poukázek, zpravidla se pohybuje od 1 do 4 poukázek (jeden kredit odpovídá 45 minutám předmětu týdně).
Absolvuje-li student zapsaný předmět úspěšně, získává za něj kredity. Kredity si můžeme představit jako odměnu za složené předměty. Počet získaných kreditů za úspěšně absolvovaný předmět je stejný jako počet poukázek, které bylo nutno na zakoupení předmětu vynaložit. Nepodaří-li se studentovi dokončit předmět úspěšně (má nezapočteno nebo čtyřku), žádné kredity za něj nedostane a poukázky na něj vynaložené nadobro ztrácí. Pro lepší představu o tom, jak si student stojí, se tyto poukázky evidují jako takzvané ztracené poukázky.
Čím více poukázek takto promarníte, tím méně jich budete mít pro zapsání dalších předmětů a mohly by vám potom chybět. Každý student totiž musí k úspěšnému dokončení studia získat určitý minimální počet kreditů. Jinými slovy úspěšně absolvovat tolik předmětů, aby jejich celková „cena“ dosáhla alespoň stanovené hranice. Navíc musí být předměty v určité struktuře (celoškolsky povinné cP, oborově povinné oP, volně volitelné cVV nebo cVOL a podobně).
Na začátku studia však dostanete více poukázek, než je počet kreditů, které musíte získat. Tento rozdíl se nazývá rezervní poukázky. Nejčastěji se používají právě pro opakování neúspěšných předmětů. Rezervní poukázky však lze použít také k zapsání kurzů nad stanovenou povinnou strukturu. Díky tomu si můžete zapsat i předměty, které se vůbec nenacházejí ve vašem studijním plánu (například kurzy z jiné fakulty či oboru), ale zdají se vám být zajímavé.
Jestliže si student některý zapsaný předmět (zkoušku nebo zápočet) řádně omluví, nezískává za něj samozřejmě žádné kredity, ale vynaložené poukázky jsou mu vráceny. Situace je tedy pak stejná, jako kdyby si tento předmět vůbec nezapsal. Pokud student už některý předmět absolvoval na jiné škole či v předchozím studiu, může si jej nechat uznat. Tím získává příslušný počet uznaných kreditů. Z poukázkového účtu se mu však odečítá o něco více, než kdyby si předmět normálně zapsal.
Podmínkou k tomu, aby se student mohl zapsat do dalšího semestru, je minimální počet započitatelných kreditů získaných v posledních dvou semestrech studia. Pod pojmem započitatelných kreditů se skrývají všechny získané kredity s výjimkou kreditů uznaných za absolvování předmětu na jiné škole či v předchozím studiu. V prváku musí studenti získat za první semestr 10 kreditů. V dalších semestrech se vždy sčítají započitatelné kredity za poslední dva semestry. Těch musí být dohromady 30. Ale dost už bylo strašení, věříme, že se vám všem podaří získat všechny kredity, které budete potřebovat.
Podrobnější informace najdete v seriálu Kreditní systém polopaticky.
