Peking: Komunistické srdce živené kapitalismem

15. 1. 2007 | | Cestování

„Welcome to Beijing“, zdraví mě hned po příletu obří plechovka Coca-Coly z velkého podsvíceného plakátu. Opodál na mě z obrovské plazmové obrazovky plné růží bliká nápis: „Congratulation on Beijing Summit!“ Přesně tak: Peking si gratuluje k tomu, že nás může přivítat na své půdě, a že má tu čest pořádat summit na podporu Africe. Jak pozorné!

„Welcome to Beijing“, zdraví mě hned po příletu obří plechovka Coca-Coly z velkého podsvíceného plakátu. Opodál na mě z obrovské plazmové obrazovky plné růží bliká nápis: „Congratulation on Beijing Summit!“ Přesně tak: Peking si gratuluje k tomu, že nás může přivítat na své půdě, a že má tu čest pořádat summit na podporu Africe. Jak pozorné! Se svým kolegou z VŠE – Borkem – se do Pekingu vydáváme na čtyřdenní výlet z Hong Kongu, kde jsme na výměnném pobytu na zdejší univerzitě (HKUST – Hong Kong University of Science and Technology).

Cestou z letiště do centra Pekingu začínám pochybovat, jestli se opravdu nacházím v hlavním městě Číny, které je pověstné svojí špinavostí, zápachem, smogem a všudypřítomným prachem. Podél dálnice jsou vysázeny tisíce a tisíce nových stromů, pod jejichž korunami byste nenašli jedinou odhozenou PET láhev, jediný pomačkaný papír. Nově postavené ploty a svodidla, perfektní stav dálnice a dálniční návěsti v angličtině jsou samozřejmostí. Jsem tedy opravdu správně v Pekingu?! ANO! Pohleďte turisté, Peking se probouzí do nové éry – éry Olympijských her.

Jaká ta Olympiáda bude?

Už teď je jasné, že Olympijské hry v roce 2008 budou nejdražší olympiádou v historii: přímé náklady na hry tvoří přibližně 41 miliard USD, což je šestkrát více než na olympiádu v Athénách před čtyřmi roky; a náklady spojené s organizováním her mají dosáhnout astronomických 182 miliard USD! Budou to velkolepé hry… Pohrobci velkého Maa, který kdysi svoji mohutnou rukou zdemoloval stovky budov v centru Pekingu, aby nechal vybudovat náměstí Nebeského Klidu (Tian An Men Square) – největší náměstí na světě – musí dokázat světu, jak mohutný a velkolepý je čínský komunismus. Obří hodiny na obřím náměstí odpočítávají dny, hodiny, minuty a sekundy do Olympiády. Zbývá necelých 650 dní, pak to vypukne. Pokud chcete být přímo u toho, nalaďte si televizní obrazovky přesně 8.8.2008 večer, v 8 hodin a 8 minut čínského času.

Stranický úkol pro čínské sportovce činí 45 zlatých medailí, vítězství v hodnocení zemí je samozřejmostí. Plakáty s lahví Coca-Coly a zarputilými výrazy čínských sportovců lemující ulice Pekingu ani nepřipouští nic jiného. My jsme Čína, my jsme nejlepší!

Zatímco čínští sportovci – skryti před zraky světa ve výcvikových střediscích – potí krev, aby nezklamali komunistické ideály zaseté nesmrtelným Mao Ce Tungem, na náměstí Nebeského Klidu nás dotěrní prodavači suvenýrů nenechají na pokoji: „Kupte si tričko, čepici, odznaky či pohlednice! Olympiáda. Moc pěkné a levné pro Vás, pane!“ Zbývají ještě téměř dva roky, než nejvelkolepější hry v lidských dějinách vypuknou, a byznys s olympijskými suvenýry se již v Pekingu točí na plné obrátky, …ve stínu rudých čínských standart a nadživotního portrétu Mao Ce-Tunga.

Hutongy – Nové „Zakázané město“?

Dnešní Peking netvoří jen mohutné dvanáctiproudé bulváry, lemované luxusními hotely, a mrakodrapy bank, v jejichž stínu vypadají i takové obchody jako Rolex, Gucci či Luis Vuitton dosti schlíple. Doslova pár desítek metrů opodál se v temnotě krčí Hutongy – uzoučké uličky, v nichž žijí ti méně šťastní obyvatelé Pekingu. Polorozpadlé cihlové stavby, které se snad ani domem nazvat nedají, veřejné záchodky tvořené dírou v zemi za zatuchlou zdí, země posetá odpadky a shnilou zeleninou, sem tam nějaký ten rozdupaný krab. Zrezivělá kola a lidé vařící si v noci na ulici maso. Pravděpodobně krysí nebo psí – o krysu ani zatoulaného psa v pekingském slumu nezavadíte. Žádné pouliční osvětlení, žádné chodníky, jedna veřejná toaleta na několik desítek lidí. Pouze všudypřítomný zápach a nevyzpytatelné pohledy lidí, kteří možná poprvé ve svém životě vidí „bílou“ tvář. Takto vypadá odvrácená tvář Pekingu.

Pravdou je, že situace se v posledních letech velmi zlepšila, a Hutongy velmi rychle mizí pod náporem buldozerů ze zemského povrchu. Ještě před pár lety žil v těchto pro Evropana zcela nepřijatelných podmínkách každý čtvrtý obyvatel Pekingu, tedy přibližně čtyři miliony lidí. Dnes jsou tito lidé vystěhováváni do vládou narychlo postavených paneláků, a zbývající Hutongy jsou obehnávány vysokou zdí, aby byly v době Olympiády návštěvníkům her nepřístupné. Peking přece nestojí o image „rozvojového“ města. Je nejvelkolepějším, nejmodernějším a nejvíce olympijským městem na světě. Přesně takovým, jakým ho chce mít komunistická strana Číny.

Naděje na lepší zítřek?

Peking se stává novým městem – lepším. Městem v západním stylu, na které jsme zvyklí z naší staré matičky Evropy. Okrasné dřeviny a květiny po stranách silnice, honosné noční osvětlení velkých bulvárů, případně tradiční čínské lampióny visící jen tak na stromech. Číňané se snaží… A to je dobře! Ačkoliv jisté nedostatky by zde ještě byly: cedule na trávě v parku Vám říká: „Do not disturb me!“ (Nerušte mě!) a cedule na stavbě „No Nearing!“ rovněž není v souladu s angličtinou cambridgeské univerzity. Ale to jsou jen maličkosti.

Zákaz plivání! Všudypřítomné cedule zakazují Číňanům jejich národní sport číslo jedna. Možná se tomu divíte, ale je to tak: Peking je město, kde je pravděpodobnost, že na Vás přistanou zahleněné sliny z něčích úst, snad nejvyšší na světě. V životě jsem neviděl tak zaplivané město! Plivou mladí i staří, děti i důchodci, muži i ženy, sociálně nejslabší i lidé z vyšší střední vrstvy. Na ulici, v parku, na veřejných toaletách a dokonce i v autobuse lítají plivance, aniž by se jejich „autoři“ obtěžovali zamířit někam na kraj. Škoda, že plivání není olympijským sportem znamenalo by další zlatou medaili na čínské konto.

Co říci na závěr? Pojedete-li do Pekingu, připravte se na dopravní chaos, kde neplatí dopravní pravidla, kde řidiči a cyklisté nerespektují semafory, a kde jsou dopravní zácpy na každodenním pořádku. Připravte se na město, kde luxusní bulváry sousedí se špinavými uličkami, kde lidé žijí ve špíně a bídě. A konečně se připravte na světový unikát, který nikde na světě vyjma Číny nenajdete: komunistický kapitalismus…

Mohlo by tě zajímat: