Vysokoškoláci nastupují do škol většinou až začátkem října, už teď ale mají těžkou hlavu z toho, zda budou mít kde bydlet. Míst na kolejích je totiž jako každý rok nedostatek. Na mnoha školách to zatím vypadá tak, že lůžko nedostane asi pětina studentů.
Vysokoškoláci nastupují do škol většinou až začátkem října, už teď ale mají těžkou hlavu z toho, zda budou mít kde bydlet. Míst na kolejích je totiž jako každý rok nedostatek. Na mnoha školách to zatím vypadá tak, že lůžko nedostane asi pětina studentů.
Odmítnutí tak mohou jen doufat, že nějaké místo zbude, když někteří z těch šťastnějších na podzim do škol nenastoupí. Olomoucká Univerzita Palackého má pro své studenty na všech kolejích k dispozici dohromady pět tisíc lůžek. Petr Jasný ze Správy kolejí a menz UP odhaduje, že asi 1400 žadatelů zůstane na začátku akademického školního roku neubytováno.
Místo na koleji nebo u smluvních ubytovatelů téměř jistě letos nesežene více než tisícovka studentů Západočeské univerzity v Plzni. „Přímo na kolejích máme 3300 lůžek a další tisícovka je nasmlouvaná jinde. Žádostí o ubytování však bývá kolem 5500,“ řekl Právu ředitel zdejších Kolejí a menz Aleš Babor. Přesná čísla zatím nejsou k dispozici, ale podle Babora se pravidelně opakuje, že pro zhruba dvacet procent studentů nemají kapacity.
„Poptávka po ubytování na kolejích je daleko větší než kapacita. Snažíme se vyhovět komu se dá, ale bohužel, možnosti nám nedovolují uspokojit všechny žadatele,“ řekla Právu Ludmila Kučerová z Kolejí a menz Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Toto zařízení disponuje 4770 lůžky.
Podobná situace je i na kolejích v Ostravě-Porubě, kde mají 3880 míst. „Ubytováváme studenty, kteří mají trvalé bydliště 110 kilometrů od školy, dalším kritériem je dopravní dostupnost,“ řekla Marcela Tvrdá, ubytovatelka kolejí v Ostravě-Porubě. Zatím neumí odhadnout, kolik studentů si bude muset zajistit bydlení jinak.
Nerozhodují jen kilometry
Uspějí asi čtyři z pěti žadatelů z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „O tom, kdo místo dostane, rozhodují fakulty. Někde se klade důraz na prospěch, jinde na vědeckou práci nebo na vzdálenost bydliště či dopravní spojení na univerzitu,“ řekl Právu ekonom pracoviště koleje a menzy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Josef Balažovič.
Zato na Univerzitě Hradec Králové letos místo na koleji dostane jen každý pátý student. Škola má asi pro ně tisíc míst, ale těch, co si podali žádost, je celých pět tisíc. „Dáváme přednost studentům, kteří jsou v Hradci prvním rokem, ve vyšších ročnících dostanou koleje, jen pokud mají trvalé bydliště od Hradce dále než 170 km,“ informovala Právo Eva Kačenská ze sekretariátu rektorky.
„Masarykova Univerzita se s nedostatkem míst potýká již dlouho, je na tom dokonce nejhůř ze všech českých vysokých škol. Nárok na ubytování mají proto pouze studenti, kteří v Brně studují v prvním ročníku a dojíždějí do školy déle než 45 minut,“ informoval rektor univerzity Jiří Zlatuška. Pro studenty vyšších ročníků jsou už kritéria mnohem přísnější a většina z nich koleje nedostane.
Jakou šanci získat kolej mají studenti Univerzity Karlovy v Praze zatím není jasné, protože tu ještě nemají ukončeno vyřizování žádostí. „Nemohu říci konkrétní čísla, kolik zájemců kolej dostane. Ještě stále přicházejí další žádosti. Obecně se ale dá říci, že zájemci mají o to větší šanci, oč lépe udělali přijímací pohovory, oč lepšího prospěchu dosáhli v minulém roce a čím dále bydlí od školy,“ upozornil ředitel Kolejí a menz univerzity Karel Höffer.
Na vlastní pěst
Informace z realitních kanceláří například v Brně ukazují, že vysokoškoláci jsou stále častějšími zákazníky na trhu s neregulovaným nájemním bydlením. Není žádnou výjimkou, že se spojí až šest studentů a společně si pronajmou třípokojový byt v družstevním paneláku za 12 tisíc korun. Někteří majitelé bytů vidí ve studentech dobré zákazníky. Mnozí však studenty zásadně nechtějí, protože se obávají, že se jejich byt při tak početném obsazení stane hlučným zdrojem sousedských stížností.
Článek byl převzat ze serveru Novinky.cz (www.novinky.cz)
