V Praze je mnoho parků, lesíků či různých zelení, ale Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí je přeci jen něčím výjimečným. Tato jedinečná lokalita, která je vzdálena kolem třiceti minut ze samého centra Prahy, je libá hlavně díky údolnímu charakteru. Jdete napůl otevřenou krajinou, která vypadá jako podhůří hor, a přitom se stále nacházíte na území Prahy.
V Praze je mnoho parků, lesíků či různých zelení, ale Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí je přeci jen něčím výjimečným. Tato jedinečná lokalita, která je vzdálena kolem třiceti minut ze samého centra Prahy, je libá hlavně díky údolnímu charakteru. Jdete napůl otevřenou krajinou, která vypadá jako podhůří hor, a přitom se stále nacházíte na území Prahy.
Doufám tedy, že se necháte svézt autobusem číslo 120 na konečnou, jež se jmenuje Klukovice. Tady naše procházka začíná. Odtud se dáme cestou, kterou sklesáme na křižovatku těsně za železničním viaduktem. Zde se napojíme na naučnou stezku a můžeme si přečíst něco o skalách, které se vypínají do výše okolo. Celé údolí je geologicky velmi zajímavou prvohorní oblastí. V některých místech údolí jsou vlivem těžby odhaleny geologické vrstvy tak, jak se postupně vytvářely. Silnice vedoucí doprava i doleva tvoří hlavní část Prokopského údolí.
Ovšem vydáme-li se pár desítek metrů nalevo, nalezneme odbočku do málo známého Dalejského údolí. Po mírném stoupání se octneme pod Butovickým hradištěm, jež se rozkládalo na kopci, pod kterým se spojují potoky tekoucí Prokopským a Dalejským údolím. Po cestě podél železniční tratě mineme několik chatek a dostaneme se do oblasti bývalého lomu. V této oblasti se kromě geologických zajímavostí dá, je-li teplo, výborně chytat bronz, musíme se ale vydrápat kousek nahoru.
Dál cesta pokračuje asi nejhezčí oblastí Dalejského údolí. Uzká pěšinka se vine tu výše, tu níže podél potoka, na jehož březích jsou obrovské vrby. Celá tato část vyzařuje obrovskou pohodu, už jen tu stojí za to si prohlédnout. Stezka jde přes menší kopeček k několika stavením a přes most se dostaneme k železniční zastávce Praha-Holyně, odkud se dá jet na nádraží Praha-Smíchov. Také jsou to jen necelé dva kilometry na konečnou tramvají na Barrandově. Vydáme-li se touto cestou, přijdeme k dlouho zavřené skupině lomů U Nového mlýna. Otevřena byla na konci 19. století. Již tehdy se vědělo, že tato oblast je bohatá na nálezy zkamenělin. Dělníci tu během své práci objevili spoustu pozůstatků ramenonožců, mlžů a trilobitů. Kousek dál již je nová výstavba v Holyni. Vlevo je již vidět zastávka MHD, odkud se můžeme rozjet domů.
Pokud by se někdo chtěl vydat dál Dalejským údolím, může, zabránit mu v tom nemohu, ale silně to nedoporučuji. Za chatovou osadičkou začíná civilizace. Z dálky se line hučení stále ještě funkčních lomů. Oči začnou ubíjet staré pobořené stavby, kde se prohánějí paintballisté. Na autobusou zástávku linky 174 se tudy dojít tedy dá, bohužel za cenu otřesu idylického obrazu Dalejského údolí.
Pokud si chcete celou cestu prodloužit, nemusíte jet autobusem 120 až do Klukovic, ale vystoupit již na zastávce Hlubočepská a projít do Dalejského údolí skrz Prokopské údolí. Do něj se dostanete cestou, která je pár metrů chůze proti směru jízdy.
