Ani ne hodinu a půl jízdy autobusem na sever od Prahy leží malé město Mšeno. Je ideální vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
Ani ne hodinu a půl jízdy autobusem na sever od Prahy leží malé město Mšeno. Je ideální vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
Tam jsme se jednoho, ještě poměrně chladného, jarního dne vydali s přítelkyní, abychom tam začali náš jednodenní výlet přes známý útvar Pokličky na Kokořín. Po krátkém stoupání do vesnice Romanov po žluté jsme uhnuli a zanořili se do krásných lesů Kokořínska, které se pnou okolo pískovcových útvarů, kterými nás žlutá značka opravdu detailně provedla. Stoupání i klesání jsme si užili dosyta, ale jak cesta po pískovcovém hřebenu, tak lesní pěšinka údolím byly příjemné. Kraj evokuje mnohými zákruty a jeskyněmi pocit, že za každým rohem by měl být schovaný loupežník a v každé jeskyni poklad. A vskutku to tak kdysi mohlo být, u jedné jeskyně byl nápis, že v těchto prostorách byl schován poklad místních, kteří se báli Švédů, jež krajem táhli na konci třicetileté války. O kus dál jsme se dočetli, že skály spolu s lesem byly o století zpátky tajemné a lidé se sem báli chodit. Bylo to tudíž ideální místo pro různé lapky a zloděje, které zde nikdo v jejich doupatech nerušil.
Opustili jsme tento les a žlutou značku a vydali se po modré směrem na Pokličky. Cestou jsme šli skrz tvrz. Švédský val, který byl zbudován také za třicetileté války za účelem rychlejšího přesunu vojsk – ač je v názvu val, jde o poměrně širokou cestu – a prošli jsme okolo útvarů s názvem Obří hlava a Žába – netřeba asi říkat, co připomínají. Tyto pískovce jsou pravděpodobně umělé, i když náhodou by se mohlo stát ledacos…
Po hodině a kus chůze jsme došli k Pokličkám. Hezký skalní útvar, který připomíná dva talíře UFO, které přistály na skále. A po strmém klesání jsme se ocitli v údolí, kterým to trvalo několik desítek minut po červené na hrad.
Přestože je Kokořín stejně jako většina hradů na kopci, po těch kilometrech už se toho člověk nezalekne. Zvenku vypadá hrad velice pěkně, uvnitř toho zas tolik není, ale z věže je hezký rozhled na Kokořínsko. Vskutku malebná krajina.
Cesta zpátky nám ubíhala rychle a za nedlouho jsme se dostali opět do Mšena, i s kratší přestávkou v hospodě (bohužel tam nevaří), odkud jsme vyrazili zpět do Prahy.
Celý výlet nám trval méně jak sedm hodin, zůstala nám na něj pěkná vzpomínka, kterou doufám, že si dlouho uchováme.
