ČTK uvedla, že podle Národního ústavu vzdělávání dělá téměř
polovina pracujících lidí něco jiného, než vystudovali. Jedním
z důvodů je, že pro některé obory ani neexistuje oficiální
vzdělání.
Například hrobníci, pracovníci horské služby nebo psovodi nemají
možnost svůj obor vystudovat. Pro podobné profese poskytuje Národní ústav
vzdělávání zkoušky uznávající kvalifikaci. Projekt slouží podle
ústavu k tomu, aby zaměstnavatelé věděli, jaké znalosti a dovednosti
mají u uchazečů vyžadovat.
Jako další příklad uvádí manažer Národních kvalifikačních
zkoušek Ivo Lupa potápěče. „Řada lidí má sice dostatečné
potápěčské zkušenosti, nemají na ně ale žádný doklad,“ vysvětluje
Lupa. Dodává, že Národní kvalifikační zkoušky jsou celostátně platným
osvědčením.
Zkoušku si udělalo už přes 70 tisíc lidí. Odborníci z praxe
vytvořili standard profese ke 450 kvalifikacím. Zaměstnavateli tak podle
Lupy stačí otevřít si na stránkách ústavu standardy příslušné
kvalifikace, a vidí, co musel držitel osvědčení u zkoušky prokázat. Ke
zkoušce se lidé mohou přihlásit rovnou nebo ji mohou zkombinovat
s rekvalifikačním kurzem.
Projekt Národních kvalifikačních zkoušek je spolufinancovaný
z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Od roku 2009 do roku
2015, kdy projekt končí, jde na vytvoření celé soustavy kvalifikačních
zkoušek 600 milionů korun.
