Honzu jsem poznal už během prvních týdnů na VŠE. Bydlel na Jižáku ve stejném patře jako já. V prváku jsme byli všichni plni ideálů a Honza nám všem vyprávěl, že bude jednou pracovat ve velké firmě v marketingovém oddělení. Ještě aby ne, měl nespočet nápadů a byl velmi kreativní.
Po dvou letech na kolejích jsme se rozhodli, že si se dvěma dalšími spolužáky najdeme společný byt. Na nové bydlení jsem se velmi těšil, taky především proto, že jsme s klukama byli dobrá parta. Měli jsme poměrně štěstí, našli jsme si prostorný byt nedaleko školy. Nejen bydlení bylo super, ale i atmosféra na bytě byla fajn, chodili jsme spolu do hospody a na různé akce. Ovšem idylka netrvala věčně.
Asi tak po roce našeho společného bydlení se Honza nadchl pro jednu práci. Všichni jsme očekávali, že se mu podařilo dostat nějakou pozici v marketingu, ale on nás poměrně překvapil. Oznámil nám, že se stane finančním poradcem pro jednu nejmenovanou firmu s nelichotivou pověstí. To byl pro nás šok. Vzpomínám si, když jsme si v prváku z těchto „poradců“ dělali všichni společně srandu a nechápali, jak se může někdo do této práce navrtat. Snažili jsme se mu to vymluvit, ale marně.
Poradenské triky zkoušel i na nás
Ze začátku Honzovy nové „důležité“ práce bylo všechno jako dřív. Honza navštěvoval asi dva měsíce různá školení, aby se mohl stát tím nejlepším poradcem. Pak už ale z bytu nevycházel jinak než v obleku a celkově se atmosféra na bytě změnila. Sice jsme stále s klukama podnikali různé akce, ale už bez Honzy. Pro něho jsme zkrátka nebyli dost dobří. Navíc neustále neměl čas, protože jezdil po celé republice, aby posbíral co nejvíce klientů. Na nás samozřejmě také zkoušel své naučené taktiky. Nabízel nám životní pojištění a různé výhodné produkty. Už s ním ale nebyla normální řeč. Neustále jen mluvil o pojištění a o své práci.
Postupem času se mu ovšem přestalo dařit. A to také ovlivnilo atmosféru v našem bytě. Každý mu začal být na obtíž a vadila mu kdejaká maličkost. O jeho konci v poradenské firmě jsme se dozvěděli až z druhé ruky. Honza se s námi o tom nikdy nebavil.
Autor si přál zůstat v anonymitě, redakce ale jeho jméno zná.
Více komentářů či rozhovorů o kariéře a investování si přečtete v listopadovém vydání iListu, které bude na stáncích od 2. listopadu.
ČTĚTE TAKÉ
Jak mi spolužák nabízel skvělou pracovní příležitost
Počet vysokých škol na pohovoru neoslní, důležité je umět komunikovat
Brigáda na noční v Makru není dobrou vizitkou
