Proč by měla mít mrtvola kliku zevnitř?
Rozhovory, Zprávy ze školy
Poslanec ČNR, ministr privatizace, předseda výkonného výboru Fondu národního majetku, poslanec Parlamentu ČR, předseda rozpočtového výboru, předseda burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a.s., člen prezídia Komise pro cenné papíry. Krátká charakteristika posledních deseti let Ing. Tomáše Ježka, Csc.
Poslanec ČNR, ministr privatizace, předseda výkonného výboru Fondu národního majetku, poslanec Parlamentu ČR, předseda rozpočtového výboru, předseda burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a.s., člen prezídia Komise pro cenné papíry. Krátká charakteristika posledních deseti let Ing. Tomáše Ježka, Csc.
V současné době přednášíte na VŠE Ekonomické učení F. A. Hayeka (DET450). Uvažujete, že byste se v budoucnosti o své zkušenosti podělil i v jiném předmětu?
Neodmítám to. Docela by mne to těšilo. To, že zatím přednáším pouze jeden předmět, je z důvodů čistě kapacitních. Nyní jsem plně zaměstnán v Komisi pro cenné papíry, ale za rok se může situace hodně změnit, protože mi tady končí mandát ke konci března 2002, a pak uvidím co dál. Mám nějaké plány a jejich součástí je, že bych i učil na Vysoké škole ekonomické. Ještě uvidíme.
Co se vám na naší škole nejvíce líbí?
Studenti. Vypadá to, že se vám vlichocuji do přízně, ale není to tak. Mně se líbí studenti, protože jak mám možnost s nimi mluvit, jak se chovají při zkoušení nebo při přednášce, tak zjišťuji, že mají o předmět zájem. Přemýšlí a jsou aktivní. Můj předmět si nemusejí zapisovat, ale přece si ho zapíšou.
A naopak, co by se mělo na VŠE změnit?
Tato otázka se dala čekat a je správně položená, ale neodvažuji se na ni odpovědět z prostého důvodu. Tím, že jsem zde jenom jednou týdně, tak školu tolik neznám. Kritické slovo by bylo nefér. Já mám právo a příležitost to srovnávat se stavem v době, kdy jsem studoval, a to je velký rozdíl. Strašně se to zlepšilo. Neznamená to, že by řada věcí nemohla být lepší než jsou, ale nejsem schopen toto říct.
Je o vás známo, že rád hrajete basketbal. Myslíte si, že by vysoká škola měla podporovat sportovní aktivity?
Určitě ano. Jednoznačně a bez váhání. Když už nic jiného, tak tělesnou schránku člověk potřebuje udržovat.a rozvíjet. Já už můžu v mém věku říct, že díky sportu jsem na tom docela slušně fyzicky ve srovnání s lidmi mého věku, kteří nesportovali. To je jedna věc a za druhé sport je dobrý, protože vyučuje pravidlům prakticky. Vyučí chovat se podle pravidel a hrát fair play, což je pro život důležité. V době, kdy jsem studoval, měla škola tisíce vad, ale vždycky byla známá, tím že měla výbornou Katedru tělesné výchovy. A já jsem hodně času v době svých studií na VŠE věnoval sportu. Basket jsem ani tak nehrál, hlavně jsem se věnoval vodáckému sportu, jezdili jsme na vodu na divoké řeky a lyžovat a tak.
Pamatujete si nějaký zajímavý zážitek ze svého studentského života?
Těch je strašně moc. Když chcete jenom jeden, tak musím pečlivě vybírat.
klidně dva…
(chviličku přemýšlí) Nechť je negativní a týká se konkrétně mé osoby. Váže se to i na otázku, jak hodnotím úroveň školy. Velice pozitivně hodnotím, že škola se významně posunula z toho neujasněného poslání, které měla na konci padesátých a začátku šedesátých let, kdy jsem studoval. Kdy škola vlastně nevěděla, co má učit. A jak to špatně věděla, tak připravovala studenty jako inženýry, kteří budou posláni do továren organizovat výrobu. Předpokládalo se, že budou potřebovat technické znalosti. Byla tady silná výuka na Katedře technologie a zbožíznalství. Katedra technologie byla vlastně takovou šestou ligou ČVUT, byla tam technologie chemického průmyslu a strojírenství. Úroveň byla hrozně špatná a hlavně jsem nechápal, proč nám to pořád cpou do hlavy. Jak jsem to hrubě nechápal a měl jsem k tomu odpor, tak jsem vylítnul z jediné zkoušky za celou dobu. Technologie chemického průmyslu mne připravilo
o červený diplom.
Stále ještě přežívá genetické znamení, že jsme inženýři čili technici. Škola by měla daleko více pěstovat univerzitní pojetí studia a daleko více (a to se já snažím ve svých přednáškách) posunout to společenskovědním směrem.
Druhá vzpomínka, aby to nebyla taková nuda: Jednou jsme byli na vodě v jižních Čechách na Vltavě. Když se jede horní Vltava z Lenory, tak se přejede Lipenské jezero a pak pod přehradou jsou Čertovy proudy. S obyčejnou kanoí se tam nedá sjet, tady ten kousek se vždycky převáží autem nebo traktorem. My jsme tedy stopovali a zastavil nám pohřební vůz. A tak jsme vlezli dovnitř, tam kde se vozí rakve. Ty dveře neměly žádnou kliku zevnitř. Byli jsme tam zavření a měli jsme strašnou srandu z toho, že jsme na místě rakve a že nemůžeme ven. Proč by měla mít mrtvola kliku zevnitř, že jo?
Co byste vzkázal studentům VŠE?
Že je mám rád.
A kde si myslíte, že se nejlépe uplatní?
Já si myslím, že zvolili dobrou školu. A jakkoliv si někdy mohou myslet (já si to také myslím a je třeba si to pořád myslet), že by ta škola mohla být lepší a studium hlubší, tak se ukazuje, že uplatnění studentů z VŠE je kupodivu překvapivě velmi dobré. Lepší než z jiných škol. Jestli bych jim mohl něco radit, tak aby sami, pokud budou mít pocit, že je škola někdy žene do příliš speciálních a zbytečně podrobných znalostí, četli obecné teoretické věci. Nenechat se zahnat do příliš úzké specializace. Samozřejmě člověk podrobné znalosti také musí mít, ale musí udržovat rovnováhu. Měl by vědět, kam jednotlivé věci zařadit.
Nahrávání ...
