nad skleněným pohárem
zastavil se čas
neoblomná samota
neznající břehů
je tu neustále a zas
nad skleněným pohárem
zastavil se čas
neoblomná samota
neznající břehů
je tu neustále a zas
srdce se lehoulince chvěje
foukám tu do plamene
snad jednou přijde ten čas
na poli bude se třpytit žita klas
snad jednou zavolá mi
a já uslyším její hlas
každý den zapínám záznamník
mám kruhy pod očima
já se snad zcela zblázním
ze sluchátka se nikdo neozývá
a tak
říkám si co naplat
je snad lepší se na to vykašlat
nikdo mi neříká zlato
tedy, ptám já se vás proto
mám se snad naučit lépe líbat
nebo vstoupit do služeb NATO
a světem hýbat?
james
xjames@email.cz
