Už více než století ztělesňují Riegrovy sady kouzlo Vinohrad a poskytují jeden z nejkrásnějších pohledů na Malou Stranu a Hradčany. V každém ročním období je v tomto parku možné potkat rodiny procházející se po nedělním obědě, mladé lidi dovádějící nebo slunící se na trávníku, pejskaře venčící své čtyřnohé miláčky či vyznavače všemožných sportů.
Už více než století ztělesňují Riegrovy sady kouzlo Vinohrad a poskytují jeden z nejkrásnějších pohledů na Malou Stranu a Hradčany. V každém ročním období je v tomto parku možné potkat rodiny procházející se po nedělním obědě, mladé lidi dovádějící nebo slunící se na trávníku, pejskaře venčící své čtyřnohé miláčky či vyznavače všemožných sportů.
K Riegrovým sadům, které se rozprostírají jen pár desítek metrů od budovy školy na Žižkově, vás dopraví například autobus „stopětatřicítka“ nebo tramvaj číslo jedenáct z Vinohradské třídy. Jméno nese park po českém politikovi Františku Ladislavu Riegrovi již od svého založení a s výjimkou druhé světové války, kdy byl dočasně přejmenován na Smetanovy sady, mu tento název zůstal dodnes. Ostatně Riegrův pomník naleznete v jihozápadní časti parku. Vytvořil jej Josef Václav Myslbek v roce 1913. Zeleň v centru Prahy, ohraničená ulicemi Italská, U Rajské zahrady, Chopinova a Polská, leží v nadmořské výšce od 127 do 170 metrů a původně na jejím místě byly převážně vinice. Vzhled anglického sadu jí předurčil na počátku dvacátého století zahradní ředitel Leopold Baťka. V roce 1938 byly prostory parku zmenšeny kvůli výstavbě Sokolu Královské Vinohrady.
Posezení s přáteli pod širým nebem je jedním z dalších důvodů, proč jsou Riegrovy sady tak oblíbeným místem, speciálně v letních měsících. Rozlehlé prostory venkovní restaurace nabízejí příjemné posezení u půllitru piva či jiného občerstvení do pozdních odpoledních hodin. Když trochu přituhne a listí začne pomalu měnit barvu, návštěvníci parku se mohou pro změnu kochat úchvatnou podzimní atmosférou. Ani v zimě však park nezeje prázdnotou. Rodiče s dětmi si tady užívají vánoční čas plnými doušky, staví sněhuláky nebo chodí bobovat. Na Silvestra pak v sadech není téměř k hnutí, výjimečná poloha totiž dává možnost shlédnout novoroční ohňostroj v celé své stověžaté kráse.
Vinohradští nedají na „Riegráče“ dopustit. Pro mnoho lidí, kteří v této části Prahy strávili dětství, znamenají řadu vzpomínek a kdykoliv o nich slyší zmínku nebo je znovu navštíví, nostalgicky si povzdechnou. I ostatní se sem rádi a často vracejí. Park v sobě totiž ukrývá podivuhodnou schopnost vyvolat v člověku jen ty dobré vzpomínky a pocity, podobně jako celé Vinohrady.
