Rok poté: jak se změnil můj pohled na vedení lidí
NezařazenéV AIESEC jsem rok a půl. Rok vedu
svůj tým. První měsíce jsem vůbec nevěděla, co dělám. Jak svůj tým
přesvědčit, ať zadarmo dělá věci, za které by jim jinde platili?
Jak jim vysvětlit, co po nich vlastně chci? A jak se k nim stavět? Jsme
pořád kamarádi, nebo jsme podřízený a nadřízený? Po roce už na tyhle
otázky znám odpovědi. A dokážeme s týmem dojít, kam chceme. A za to
jsme na poslední konferenci AIESEC dostali ocenění od ČSOB.
Začalo to loni, když jsem byla vybrána jako člověk zodpovědný za
propagaci celého AIESEC Praha a dostala tři lidi, kteří mi s tím měli
pomáhat. Myslela jsem si, že jim prostě řeknu „udělej toto“ a oni
půjdou a udělají to. Překvapivě se ukázalo, že to tak zcela nefunguje.
A tak jsem se postupně učila.
Během toho roku jsem pochopila, že vedení týmu a lidí je o pochopení.
Vzájemném. Nemůžu chtít, aby oni chápali mě, dokud já nechápu je.
Vedení týmu je taky o hledání cest. Jak lidem vysvětlit, kam jdeme? Jak
lidem vysvětlit, jak se tam můžou dostat? A jak je přesvědčit, že se tam
chtějí dostat?
Na ani jednu z těchto otázek není jednoznačná odpověď. Mě třeba
motivují výsledky. Jsem soutěživý typ. Lidi v mém týmu motivují
kamarádské vztahy. Uznání toho, co udělali. Pochvala. To, co se z toho
naučí. A to všechno je potřeba do týmu dát. Protože každý z nás
z toho potřebuje něco, a většinou část od každého.
Na poslední konferenci, která se věnovala hlavně vedení lidí, nám
představitel ČSOB řekl: „Lidi jsou pro práci motivování třemi
základními faktory: penězi, lidmi a náplní práce, když dvě z toho
selžou, tak lidé odcházejí“. A měl pravdu.
V AIESEC nenabízíme jako odměnu peníze. A tak musí perfektně fungovat
ony další dvě složky.
Náš tým splnil, co si předsevzal. Zvládli jsme udělat 90 % práce,
kterou jsme si naplánovali v září. Byli jsme na tom nejlíp v celé ČR.
A tak jsme byli oceněni.
Chybělo nám deset procent. A vím, kde. Kdosi mi před rokem řekl:
„Jestli budeš konči svůj rok ve vedení AIESEC s pocitem, že jsi všechno
udělala správně, pak jsi někde udělala chybu.“ A já vím, co všechno
mohlo být uděláno líp. A doufám, že budu mít šanci to napravit
příští rok ve vedení AIESEC ČR.