Rozbalte si dárky na pláži

Skoro jsem přestala dýchat, když jsem si na nástěnce Oddělení zahraničních styků přečetla, že jsem byla vybrána na studijní pobyt do Austrálie. Pojedu se tedy podívat ke klokanům! Před odjezdem je třeba vše připravit, vyřídit korespondenci s univerzitou, koupit si letenku a zajistit vízum. To v případě Austrálie trvá poměrně dlouho a je třeba začít včas. Naštěstí vše dobře dopadlo a já mohla na konci června odletět. Cesta na druhý konec světa trvá opravdu dlouho, přibližně 28 hodin, a člověk se pak cítí jako po flámu.

Skoro jsem přestala dýchat, když jsem si na nástěnce Oddělení zahraničních styků přečetla, že jsem byla vybrána na studijní pobyt do Austrálie. Pojedu se tedy podívat ke klokanům! Před odjezdem je třeba vše připravit, vyřídit korespondenci s univerzitou, koupit si letenku a zajistit vízum. To v případě Austrálie trvá poměrně dlouho a je třeba začít včas. Naštěstí vše dobře dopadlo a já mohla na konci června odletět. Cesta na druhý konec světa trvá opravdu dlouho, přibližně 28 hodin, a člověk se pak cítí jako po flámu. I když právě začínal krásný slunečný den, neměla jsem po příjezdu ani sílu, ani chuť jít na průzkum a raději jsem šla do postele.

První pocity byly opravdu zvláštní: sama tak daleko od domova, v zemi, kde nikoho neznám a kde to tak zvláštně voní. Nepoznávám žádné rostliny a lidé tu mluví tak legrační žvejkavou angličtinou, že jim moc nerozumím. Naštěstí na mě na letišti čekali zástupci univerzity a odvezli mě na kolej, kde jsem zpočátku bydlela. Brzy jsem zjistila, že v tom nejsem sama – na koleji bylo asi třicet dalších vyjukaných zahraničních studentů. První týdny proběhly díky skvělé organizaci bez problémů. Univerzita nabízí novým studentům přípravné programy i pomoc při hledání ubytování, což byla moje největší noční můra. Povedlo se mi nakonec sehnat pokojík u korejské rodiny za celkem slušnou cenu a blízko školy. Později jsem se ještě přestěhovala do australské rodiny, kde jsem prožila i pravé australské Vánoce.

Multikulturní univerzita

University of Queensland (UQ) se nachází v Brisbane v pohádkovém kampusu Santa Lucia. Univerzitní budovy tvoří velký dvůr se stále zeleným trávníkem a barevně kvetoucími stromy, kde studenti posedávají, klábosí, studují nebo si házejí létajícím talířem. Univerzita výrazně podporuje multikulturní prostředí, takže z 33 tisíc studentů je dvacet procent ze zahraničí, hlavně z jihovýchodní a východní Asie.

Vybavení školy je špičkové. Nadchla mě obrovská univerzitní knihovna, která je otevřena sedm dní v týdnu. Každá fakulta má vlastní počítačové učebny přístupné 24 hodin denně. V areálu univerzity je kromě sportovišť, parků a kina také spousta obchůdků a studentských restaurací. Navíc zde funguje i psychologická poradna a lékařské středisko.

Profesorům říkejte křestním jménem

Semestr trvá na UQ čtrnáct týdnů. První začíná v únoru, druhý už v červenci. V zimních měsících, kdy mají u protinožců léto, je volno. Během semestru lze zvládnout tři až pět předmětů. Předpokládá se aktivní účast na přednáškách a seminářích, stejně jako samostudium v knihovně. Přednášky probíhají v příjemné atmosféře a vyučující jsou vstřícní diskusi. Je obvyklé oslovovat profesory křestním jménem.

Vyzkoušet si způsob studia v Austrálii bych přála každému. Pokud nemá to štěstí a nedostane se do výměnné kvóty, může studovat University of Queensland i na vlastní náklady. Například v rámci programu Study Abroad, který probíhá za stejných podmínek jako výměnný program, jen je placený. Další možností je vystudovat celý studijní program v různých oborech, od jednosemestrálního certifikátu až po třísemestrální master. Studium jednosemestrálního certifikátu je oproti Study Abroad programu výhodnější. Stojí totiž stejně, ale končí diplomem.

Kdo má alespoň dva roky praxe, může na UQ studovat i program MBA. Jde o prestižní záležitost, protože UQ má jako jediná australská univerzita tento program akreditován u mezinárodní asociace AACSB. Studenti mohou navíc požádat o uznání až poloviny kreditů získaných na VŠE. Od září 2004 také UQ ve spolupráci s Univerzitou Karlovou otevírá jednosemestrální studijní program v Praze (Graduate Certificate in Business nebo Graduate Certificate in Business Administration), jenž je první úrovní na cestě k magisterskému titulu Master in Business nebo k MBA. Další semestry je možné pokračovat v Austrálii na UQ nebo kdekoli na světě, protože tento certifikát je mezinárodně uznáván. Navíc je tento první semestr MBA o polovinu levnější než v Austrálii. Jedním z nejdůležitějších přínosů tohoto studia jsou přátelství navázaná s lidmi z jiných zemí, hlavně z rozvíjejícího se asijského regionu. V pozdější kariéře a obchodních stycích mohou být tyto kontakty neocenitelné.

Plyšová zvířátka naživo

Nebylo by studia v Austrálii bez prozkoumání této jedinečné země. I profesoři na UQ říkají o cestování, že „it is part of the package“. Způsobů, jak v Austrálii cestovat, je mnoho. Závisí především na tom, kolik má člověk času a peněz. V Austrálii je spousta krásných míst, kam je možné vyrazit – nekonečné písečné pláže na východním pobřeží, Velký korálový útes, tropické pralesy v severním Queenslandu, Ayers Rock ve středu Austrálie, červenooranžové pouště, impozantní Sydney nebo divoká Tasmánie. A nesmím zapomenout na zvířátka – pestrobarevné papoušky, nejrůznější druhy klokanů, koaly, ježury, obrovské ještěrky a metrové varany, krokodýly, tisícihlavá hejna barevných rybiček na útesu, ale také majestátní velryby. Klokani a koaly jsou opravdu plyšoví na dotek. Medvídek koala je navíc pěkný lenoch, přes den vysedává ve větvích, spí nebo se houpe a když se k němu přiblížíte, neuteče. Narozdíl od jedovatých hadů a pavouků, podle nichž se Austrálii říká nejjedovatější kontinent.

Lidé – to nejlepší nakonec

Australané jsou báječní lidé, velmi srdeční a ochotní pomoci. Většinou se usmívají a rádi si povídají. Je to země přistěhovalců, takže se tam člověk necítí tolik jako cizinec. Spíše než otázku „Odkud jsi?“ uslyšíte „Máš zvláštní přízvuk. To jsem ještě neslyšel!“ Australané mají rádi pivo, víno a víkendy, které často tráví povalováním na pláži a surfováním. Vánoce strávené v australské rodině byly zvláštní: z výkladních skříních se na mě smáli Santa Clausové v zasněžených krajinkách, ale všude po ulicích běhali lidé v šortkách a sandálech. Jako většina ostatních jsme vyrazili 25. prosince na pláž, kde jsme oslavovali Vánoce pitím šampaňského s jahodami a pojídáním salátů, ovoce a krevet.

V Austrálii jsem se měla moc dobře a ráda na to vzpomínám. Je dobré mít otevřené oči i srdce, pak člověk zažije mnoho krásných chvil a pozná spoustu zajímavých lidí. Když se vrátíte do Čech, stýská se vám po slunci a neustálém „no worries, mate“.

Radka Bicanová
bicanova@vse.cz