Rektorem se obvykle stávají muži s dostatkem zkušeností. Zavedené
pořádky se pokusil prolomit pětadvacetiletý student Masarykovy univerzity.
Ve svém programu plánoval nákup gripenu a založení katedry erotických
studií.
Rektor patří k funkcím, ke kterým se akademik musí „vypracovat“.
V průběhu své vědecké dráhy sbírá zkušenosti, postupuje po
žebříčku od doktoranda, přes doktora, k docentovi, případně
profesorovi. A kdesi v průsečíku vrchních „pater“ vědecké a
pedagogické dráhy se při dostatku ambicí a zkušeností může stát
rektorem. Z tohoto důvodu není obvyklé, aby univerzitu vedl mladý,
čerstvě vystudovaný člověk. Nahlédneme-li do českého rektorského
rybníku, zjistíme, že v něm převažují velké „ryby po šedesátce“.
Příkladem budiž Karel Rais z Vysokého učení technického v Brně
(60 let), Václav Havlíček z Českého vysokého učení technického
v Praze (66 let), malíř a sochař z Akademie výtvarných umění v Praze
Jiří Sopko (67 let) nebo Lubomír Dvořák z Univerzity Palackého
v Olomouci (69 let). Současný rektor VŠE Richard Hindls by do této skupiny
zapadl příští rok, pokud obhájí na podzim svůj mandát. V dubnu mu
totiž bude právě šedesát.
Mladí čtyřicátníci
Do průměru donedávna zapadala i největší domácí univerzita, Karlova,
kterou reprezentoval akademik Ivan Wilhelm. Ledy se „prolomily“ v roce
2006, kdy noviny přinesly zprávu o zvolení nejmladšího rektora v historii
UK. Václavu Hamplovi bylo v době nástupu do funkce čtyřicet čtyři let.
Stejný věk měl v době jmenování také rektor Univerzity Hradec Králové
Josef Hynek. Za mladého označila média i Petra Fialu z Masarykovy
univerzity v Brně. Ten v roce 2004 usedl na rektorské křeslo dokonce již
ve čtyřiceti letech. K této volbě rektora se vztahuje známá „kauza“,
kdy se mezi Václav Linkov.
Z jeho kandidátky nebylo jasné, zda se jedná o provokaci, recesi či
vážně míněný program. Doktorand navrhoval například rektorovo právo
první noci vůči nově přijatým studentům, výstavbu metra spojujícího
jednotlivé objekty Masaryčky, zřízení úložiště jaderného odpadu
v univerzitním kampusu Bohunice, otevření katedry erotických studií či
zakoupení gripenu, který by chránil vzdušný prostor školy. Stejně jako ve
výběrovém řízení na generálního ředitele České televize nebo správce
brněnského hřbitova nebyl ani ve volbě rektora MU Linkov úspěšný.
Žen je poskrovnu
A kde jsou ženy, rektorky? Je pravda, že většinu velkých univerzit
reprezentují muži. Z veřejných vysokých škol v Česku má nyní pouze
jedna ve svém čele ženu. Jedná se o pětačtyřicetiletou Ivu
Ritschelovou z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na
soukromých univerzitách působí Lucie Marková (Soukromá vysoká škola
ekonomických studií) a Bohuslava Šenkýřová (Vysoká škola fi nanční a
správní), která za rok 2008 získala titul Manažerka roku. VŠE vedla žena
pouze jedenkrát. Byla jí Jaroslava Durčáková, která funkci rektorky
vykonávala v letech 2000 až 2006.
