Školní anketa přece jen k něčemu je
NezařazenéS možností individuálně zadávaných anket počítá nový studentský informační systém, který škola plánuje spustit od září. „Ankety budou moci vypisovat učitelé nebo katedry na jakékoliv téma,“ sdělil proděkan pro pedagogiku Fakulty informatiky a statistiky prof. Jan Pelikán. Nové možnosti chtějí podle vyjádření proděkanů v budoucnosti využít i ostatní fakulty.
S možností individuálně zadávaných anket počítá nový studentský informační systém, který škola plánuje spustit od září. „Ankety budou moci vypisovat učitelé nebo katedry na jakékoliv téma,“ sdělil proděkan pro pedagogiku Fakulty informatiky a statistiky (FIS) prof. Jan Pelikán. Nové možnosti chtějí podle vyjádření proděkanů v budoucnosti využít i ostatní fakulty.
„O vypovídající hodnotě školní ankety trochu pochybuji. Když se musíte přihlásit svým rodným číslem, moc anonymně to nepůsobí,“ vysvětluje si správce serveru Borec, proč se studenti oficiální zpětné vazby příliš neúčastní a raději hodnotí učitele na jeho serveru. Na Borci totiž studenti mohou „ocenit“ učitele zaručeně anonymně a navíc si pročtou přímo slovní reference, které do systému vložili jejich kolegové.
Zatím jedinou zpětnou vazbou, kde studenti mohli vyjádřit své připomínky k výuce v rámci celé VŠE, byla celoškolní anketa. Ta se nabízí studentům vždy před začátkem semestru, když si sestavují rozvrh. Každoročně v ní však odpovídá pouze kolem jedné pětiny dotázaných.
Výsledky ankety jsou veřejné jen napůl
Školní anketa přitom takové slovní hodnocení také obsahuje, ale jeho výsledky se nezveřejňují. Předávají se pouze vedoucím kateder, kteří s nimi mohou naložit podle svého. „Osobně bych to zveřejnil všechno,“ říká proděkan FIS Jan Pelikán, který je zároveň tvůrcem školní ankety. „Ale pro některé kantory je to velice citlivá záležitost,“ dodává. V hodnocení na Borci mu vadí malá četnost odpovědí.
„Studenti mají pocit, že se s výsledky školní ankety nic neděje. Ale aspoň u nás na fakultě se hodnocení probírá velice pečlivě,“ ujišťuje proděkan FIS Pelikán. Tvrdí to i ostatní proděkani. Studenti přitom často pedagogy nešetří ani ve školní anketě. „Názory jsou sice někdy vulgární, ale vždycky za tím něco je. My, lidé zodpovědní za pedagogiku, musíme reagovat na každý negativní hlas,“ říká Pelikán.
Přesto se na veřejnost dostanou pouze souhrnné statistické výsledky z uzavřených otázek. Souhrn pro celoškolní předměty je dostupný na webových stránkách školy a některé fakulty zveřejňují i výsledky všech svých předmětů. Studentům však nejsou nikde dostupné výsledky podle jednotlivých učitelů.
Výjimkou je Fakulta národohospodářská (FNH), která kromě celoškolní ankety provádí už druhým rokem vlastní šetření. Studijní referentky, doktorandi a další pracovníci fakulty obcházejí v posledních týdnech výuky jednotlivé přednášky a cvičení a zadávají papírové dotazníky se čtyřmi otázkami.
Podle proděkana pro pedagogiku FNH Miroslava Svobody má taková anketa své výhody: „Studenti ještě nejsou zatíženi výsledky zápočtu nebo zkoušky a nejsou tak na učitele naštvaní.“ Další výhodou je velký počet odpovědí, které se fakultě vrátí. A mimo to se podle Svobody dá zjistit, kolik studentů výuku opravdu navštěvuje. Výsledky zpětné vazby podle učitelů a předmětů zveřejňuje Národohospodářská fakulta na svých webových stránkách. „Ve stejné anketě chceme pokračovat i nadále,“ ujišťuje proděkan Svoboda.
Podle profesora Pelikána bude zřejmě ve stejné podobě pokračovat celoškolní anketa i v novém informačním systému, jehož spuštění se chystá na září. „V každém šetření je důležité časové srovnání. Jedině tak mohou výsledky ukázat, který učitel má dlouhodobě špatné hodnocení, a nikdo se tak nemůže vymlouvat, že měl zrovna špatný semestr,“ vysvětluje Pelikán.