Slepice
NezařazenéChcete-li vidět ruské maloměsto, můžete zajít do cestovní kanceláře a objednat si nějaký zájezd, ale je i jednodušší cesta – koupit si lístek na představení Slepice do Švandova divadla na Smíchově. Autorem je nejslavnější současný ruský dramatik Nikolaj Koljada, režie se ujal Sergej Fedotov. Příběh nás zavede do malého ruského městečka a ukáže nečekané zvraty v životě místní divadelní smetánky.
Nikolaj Koljada: Slepice
Švandovo divadlo
Hrají: E. Leimbergerová, R. Jašków, M. Kačmarčík, K. Cibulková, K. Frejová.
Režie: Sergej Fedotov.
Chcete-li vidět ruské maloměsto, můžete zajít do cestovní kanceláře a objednat si nějaký zájezd, ale je i jednodušší cesta – koupit si lístek na představení Slepice do Švandova divadla na Smíchově. Autorem je nejslavnější současný ruský dramatik Nikolaj Koljada, režie se ujal Sergej Fedotov. Příběh nás zavede do malého ruského městečka a ukáže nečekané zvraty v životě místní divadelní smetánky.
„Pokud probudíte mladou herečku v pět ráno z jejího snu, probudí ona vás z iluzí o vašem životě a dozvíte se podstatně více, než jste chtěli,“ říká se na oficiálních stránkách divadla a já k tomu jen dodám, že „stojící voda začíná smrdět“ a „není nic horšího, než zvyknout si na to dobrý v našem životě a otupěle to považovat za samozřejmost“.
Hlavními hrdiny příběhu je místní divadelní smetánka: mladá herečka Nonna, její dvě starší kolegyně Alla a Dianka, režisér Fjodor a údržbář divadla Vasja. Poklidný život hlavních hrdinů poruší Nonna, když se vyspí nejdřív s Vasjou, manželem Ally a pak s režisérem Fjodorem, bývalým manželem Dianky. Už není cesty zpět. Dokážou postavy vyřešit tuto životní situaci nesoucí s sebou i další skutečnosti, které v normálním životě zůstávají pod přikrývkou?
Život hlavní hrdinky Ally se hroutí. Všechno, co bylo pečlivě vybudováno za dlouhá léta manželství a všechny její představy o životě se teď sesypaly jako domeček z karet. Otázkou však není to, jestli se všechno vrátí do starých kolejí, ale byl-li to život správný, jak si ho Alla představovala. Zda k lidskému štěstí postačí jenom dobře zařízený třípokojový byt, anebo je třeba o trochu více? Proč vůbec došlo k tomu, že ji Vasja podvedl?
Díky Nonně, jíž ve hře nadávají „slepice“, mají všichni hrdinové možnost podívat se na svůj prožitý život a zodpovědět si otázku, zda má život vůbec nějaký smysl, nebo ne. Symbolická je i doba, v níž se příběh odehrává – našim hrdinům se rozpadá život těsně před rozpadem Sovětského svazu. K dokreslení celého příběhu pomůže i skvělé propracovaný pokoj v divadelní ubytovně, ve kterém se odehrává celý příběh. Postel, stůl, křeslo, židle, skříň, kuchyňský kout (pokud se tomu dá tak říct), záchod a koupelna – všechno je v malém pokojíčku a vypadá dost přesvědčivě, od starého nábytku po ruskou radiostanici občas zkříživší vlny rozbitého rádia, jarní sluníčko a nespokojené sousedy.
Ruský režisér Sergej Fedotov je znám především jako milovník klasiky. Na otázku, proč se ujal právě hry Slepice, odpověděl: „Slepice je hra o divadle, je to hra o lidech. Je to zajímavý příběh. I samotný Koljada je nesmírně zajímavá osobnost, bydlí sám a má doma hodně koček – pro mně je to záhadný člověk. Kromě dramatika je taky hercem a ředitelem divadla, takže dobře zná divadelní zákulisí. Celý tento příběh ze hry se může odehrát i v normálním životě.“ Právě atmosféra je to, čeho se snaží Fedotov dosáhnout. Sám říká: „Pro mne je důležité, aby diváci nejen pochopili, ale především procítili celý příběh“.
Hlavní postavy ztvárnili: Klára Cibulková, Kristýna Frejová, Eva Lembergerová, Milan Kačmačík a Robert Jaškow. Hraje se ve studiu Švandova divadla.
Po představení jsem měl zvláštní náladu. Ač je to komedie a člověk dostane velké množství pozitivní energie, začnou hlavou vrtat různé myšlenky, myšlenky o vlastním životě. Jak říká režisér Fjodor ve hře: „Celý svůj život koukám klíčovou dírkou na osudy jiných.“ I Koljada pozoruje lidi a nechává je zamyslet se sami nad sebou.
Nahrávání ...
