Představte si, že je vám 20 let, život tedy máte před sebou, sníte o kariéře úspěšného manažera, marketingového ředitele či ekonomického právníka. Tedy o penězích, které vám umožní oblékat se podle poslední módy, chodit na večírky či jezdit v moderním autě. Momentálně je vaším největším problémem, do jaké hospody či na jakou párty dnes večer zamíříte a hlavně co si vezmete na sebe, abyste byli in. Poznáváte se?
Představte si, že je vám 20 let, život tedy máte před sebou, sníte o kariéře úspěšného manažera, marketingového ředitele či ekonomického právníka. Tedy o penězích, které vám umožní oblékat se podle poslední módy, chodit na večírky či jezdit v moderním autě. Studium na vysoké škole považujete téměř za stejnou samozřejmost jako mít doma televizi, a momentálně je vaším největším problémem, do jaké hospody či na jakou párty dnes večer zamíříte a hlavně co si vezmete na sebe, abyste byli in. Poznáváte se?
A teď si představte, že jste se narodili, stejně jako dvě třetiny světové populace, někde v rozvojovém světě. Je vám také 20 let a sníte o podobně šťastném životě. Jenže na rozdíl od vašeho kamaráda „z bohatého světa“ je pro vás splnění takového cíle nereálné. Proč? Nemáte dostatečné vzdělání. Vlastně nemáte žádné vzdělání, protože rodina neměla dostatek peněz na zaplacení celé vaší základní školní docházky.
Jeden z rodičů vám již zemřel, a to na nemoc, kterou se již ve „světě bohatých“ podařilo vymýtit. Jenže nemáte ani dostatek peněz na to, abyste si zaplatili lékaře nebo preventivní prohlídku, která by alespoň onu nemoc odhalila. Druhý z rodičů je nezaměstnaný, čili vaše rodina žije bez jakéhokoliv pravidelného příjmu. Takový luxus jako dávky v nezaměstnanosti u vás neexistují. Ani nevíte, co si pod pojmem sociální systém představit. A tak se vaším největším každodenním problémem stává otázka, jak nakrmit sebe a své sourozence.
Znáte Madonnu či Eminema (sousedi totiž mají televizi) a také byste jednou rádi šli na párty, kde by se hrála jejich hudba, dali si pivo a bavili se s přáteli, jenže nemáte peníze nazbyt a navíc po namáhavém dni stráveném v práci či na poli na podobné myšlenky ani nemáte náladu.
Připadá vám ten rozdíl mezi dvěma mladými lidmi fér? Pokud byste se narodili v rozvojovém světě, pak nemáte ve většině případů díky vnějším okolnostem sebemenší možnost svůj život ovlivnit, zlepšit. A tato pro vás zcela bezvýchodná situace bude trvat tak dlouho, dokud „bohatý svět“ nezačne vašim přáním a požadavkům naslouchat, dokud bude vaše problémy přehlížet, jako by se ho netýkaly, dokud si bude myslet, že je normální, že tolik miliónů lidí dnes žije v naprosté chudobě.
Jste rádi, že jste se narodili v té „lepší“ části světa? A ptáte se, co vy jako jedinec můžete pro nápravu tohoto světa udělat? Prvním krokem je překonání ignorance. Zamyslete se někdy nad tím, v jakém bohatství vlastně žijete, a zaměřte svou pozornost také jiným směrem než na západ. Tam hranice světa totiž nekončí. Úplně nejlepší by bylo, kdybyste překonali strach a vydali se do rozvojového světa „na zkušenou“.
Pro nás, co jsme se odtud vrátili (živí a zdraví), je často nemožné vysvětlit realitu jejich všedního života ostatním, ale pro pochopení jejich problémů je právě toto podstatné. Ale pokud by vám pro začátek stačilo o této části světa něco více se dozvědět, pak vězte, že katedra světové ekonomiky pro vás od letního semestru 2003/04 otevírá novou vedlejší specializaci s názvem Rozvojová studia.
Během studia budete mít možnost získat hlubší znalosti o ekonomických, sociálních či politických problémech rozvojového světa. Díky předmětům o kultuře si uvědomíte ohromnou rozmanitost tohoto světa a v neposlední řadě se dozvíte něco o mezinárodní rozvojové pomoci. Naučíte se, jak správně formulovat rozvojové projekty. Vedlejší specializace vám nabízí celkem 4 moduly studia: Politika, Ekonomika, Regionalistika a Projektový managment a vy budete mít možnost vybrat si jeden z nich. Více informací naleznete na stránkách katedry světové ekonomiky (http://fmv.vse.cz/depts/kse) či na její nástěnce na chodbě FMV. Myslete na to, že problémy rozvojového světa se dotýkají nás všech.
Tereza Němečková,
nemecte@vse.cz
