Stejně jako před rokem

23. 12. 2004 | | Nezařazené

Stejně jako před rokem sedím sám
v bytě kdesi v zaprášené Praze.
Z pozice studenta-mazáka plnými doušky
užívám relativní svobody,
stejně svůdné a rozmarné jak léto.

Stejně jako před rokem sedím sám
v bytě kdesi v zaprášené Praze.
Z pozice studenta-mazáka plnými doušky
užívám relativní svobody,
stejně svůdné a rozmarné jak léto.
Pavouci zatěžují vzduch neviditelnými sítěmi,
dny jsou teď kratší a na ulici potkávám
stále víc známých, které s sebou přinesl
rozvodněný čas.

Stejně jako před rokem tu nejsi ty.
Paprsky zapadajícího slunce ti nemění vlasy ve zlato,
netrávíme dlouhé večery bezcílným bloumáním,
zaháknuti do sebe,
malující si naší budoucnost v pastelových barvách.
Nevracím se po škole k tobě a ty mě nechytáš do náruče,
nevyprávíš, jaký‘s měla den. Lavičku v parku zahřívá někdo jiný a
příroda se v úžasu neotáčí za tvým úsměvem.
Nenořím ti nos do vonících vlasů,
nezkoumám horkou dlaní
tvoje sametové tělo pod krásným, novým ale přebytečným svetrem.

Stejně jako před rokem nejsem s tebou.

Mohlo by tě zajímat: