Kdo chce začít podnikat, neměl by se bát realizovat svůj záměr již
během studia. Jak tvrdí odborníci i sami vysokoškoláci, nízký věk a
nedostatek zkušeností neznamenají překážku. Mladí lidé jsou kreativní,
bez závazků a více než o příjmy stojí o zkušenosti.
„U studentů se projevuje daleko větší míra zdravého entuziasmu a
chuti budovat si něco pro sebe,“ tvrdí Miroslav Křížek, ředitel
Institutu pro podnikání při VŠE (IDE). Tato organizace se podílela na
uspořádání druhého ročníku soutěže Poštovní spořitelna Milionový
nápad. Přihlásit se mohl každý začínající podnikatel, který si přál
prezentovat svůj záměr, získat odborné rady a potenciální investory.
Více než polovina z deseti nejlepších projektů pocházela právě od
studentů vysokých škol. „Na rozdíl od starších lidí nepotřebujeme
trvalý příjem. Jsme zvyklí vycházet s málo penězi, takže si můžeme
dovolit pracovat rok, dva na nějakém projektu. Kromě toho máme kontakt na
další studenty, kteří jsou pro nás zvyklí dělat prakticky zadarmo,“
říká jeden z oceněných František Churý.
Cenu získaly svačiny a „strojek“ na slovíčka
Hlavní cenu si odnesl „muž v letech“, Petr Froněk, který porotu
zaujal vynálezem Flexicat, nástrojem na tmelení a broušení zakřivených
ploch. Na dalších pozicích se však umístili vysokoškoláci. František
Churý si kromě druhého místa odnesl i ocenění Student podnikatel.
Desetičlennou porotu zaujal pomůckou Keep in head, která usnadňuje studium
cizích jazyků. Aplikaci lze použít na mobilním telefonu, jako
počítačový program nebo jako internetovou službu. V kategorii Potenciál
získal ocenění Ladislav Richter. Vysloužil si ho za projekt Snacker, který
zajišťuje čerstvé, chutné a hygienicky balené svačiny do škol. „Jídlo
si objednáte třemi kliknutími myši a my vám ho doručíme až do školy.
Šetříme čas, peníze a zdraví,“ tvrdí Ladislav ve své prezentaci.
K dalším oceněným projektům patří například expresní lékárna,
která rozváží léky dvacet čtyři hodin denně, miniaturní auto do
velkoměsta, služba na drcení plastů, program na ověřování pravdivosti
fotografií nebo cílené pěstování biomasy. Poslední nápad vzešel ze
školního domácího úkolu a vymysleli jej tři studenti VŠE.
Prezentace na prvním místě
Někteří z oceněných už svůj byznys zahájili, většinou pro omezené
množství zájemců a uživatelů. „Snacker funguje od dubna na pěti
pražských školách. Máme už další nabídky jak od škol, tak od firem,
kterým by se toto řešení líbilo,“ dodává Ladislav Richter.
Milionový nápad má za úkol podporovat studenty s podnikatelským duchem,
umožnit jim realizovat svoji vizi a pomoct jim dostat se na větší trh.
K základním znakům úspěšného projektu patří podle poroty
proveditelnost, potenciál rozvoje, originalita, kvalita zpracování a
úspěšná prezentace. Zvláště bez poslední schopnosti se autoři
neobejdou. „Můžete mít sebelepší nápad, produkt nebo službu, ale bez
komunikace a určité prezentace ho neprodáte. Lidé o něm nebudou vědět,
nekoupí ho a vy se dostanete na mizinu,“ tvrdí šéf korporátní komunikace
O2. Podobný názor zastává i Miroslav Křížek: „Příští ročníky by
měly dbát na osobní prezentaci projektu, ta na porotce subjektivně působí
asi nejvíce.“ Řada nápaditých autorů podle jeho vyjádření neuspěla,
protože podcenila přípravu.
