Plesám, plesáš, plesáme

7. 4. 2000 | | Nezařazené

8. března 2000 se za laskavé podpory rektorky VŠE doc. Ing. Jaroslavy Durčákové, CSc. konal Ples studentů. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla pořadatelem AIESEC, pořádala ples organizace AEGEE. Název Ples ekonomů se proto pozměnil na Ples studentů, což se projevilo i nemalým počtem plesajících z jiných vysokých škol, například z PF UK nebo FSV UK.

8. března 2000 se za laskavé podpory rektorky VŠE doc. Ing. Jaroslavy Durčákové, CSc. konal Ples studentů. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla pořadatelem AIESEC (Association Internationale des Etudiants en Sciences Economiques et Commerciales), pořádala ples organizace AEGEE (Association des Etats Généraux des Etudiants de l’Europe). Název Ples ekonomů se proto pozměnil na Ples studentů, což se projevilo i nemalým počtem plesajících z jiných vysokých škol, například z PF UK nebo FSV UK.

Největší, a nutno dodat, že i patrně nejpříjemnější, změnou bylo místo konání akce. Tentokrát se netančilo v „nádražní hale“, totiž v pravém křídle Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, ale v mnohem reprezentativnějších prostorách Národního domu na Smíchově. Tři sály této budovy skýtaly rozmanitou zábavu a ten, kdo si chtěl zatancovat, si určitě přišel na své. Ve Velkém sále hrál klasickou hudbu k tanci živý orchestr, ve vedlejším Malém sále zněla reprodukovaná hudba, většinou hity šedesátých a sedmdesátých let. Nelze nevzpomenout na oddělený sál v přízemí, kde hrála naživo bigbeatová kapela.

Každé pro ale má i své proti. Hostů bylo na plese víc než dost. Kdo tancoval, ten se mnohdy pořádně nevešel na parket. Také fronty u baru byly velmi dlouhé. To ovšem nelze svádět jen na množství občerstveníchtivých lidí, ale rovněž na obsluhu, který nebyla z nejrychlejších. Připomínka by se hodila i závěru plesu, půl druhé ráno jistě není čas vhodný k ukončení takovéto společenské události. Příští rok se snad budeme moci veselit alespoň do tří. A nakonec šatny. Samozřejmě jsme ze školy zvyklí stát fronty na své bundy a kabáty, ale třičtvrtěhodinová fronta je pro společensky unaveného člověka přece jen trochu moc. Možná by stačilo přidat jednu nebo dvě šatnářky a bylo by po téměř nekonečné frontě.

Ples se jinak celkem vydařil a je nutné poděkovat jeho organizátorům z AEGEE Praha.

Mohlo by tě zajímat: